ostrovní oblouk obloukovitý řetěz ostrovů (např. Japonsko, Aleuty) oddělující okrajové moře od oceánu. Na své vnější, tj. konvexní straně jsou oblouky lemovány oceánskými hlubokomořskými příkopy. Charakteristickým rysem ostrovních oblouků jsou výrazné gravitační a magnetické anomálie, seizmická aktivita (hluboká zemětřesení) a především intenzívní vulkanismus andezitového typu. Ostrovní oblouky představují místa subdukce oceánské kůry pod pevninskou. tektonika globální. Text: Prof. Jan PetránekOdkazy
| |