ooid kulovitá až vejčitá sedimentární částice vzniklá přirůstáním (akrecí) minerálních vrstviček na jádro (např. klastické zrníčko) nebo kolem krystalizačního centra. Velikost ooidů je 0, 25 až 2 mm, je-li větší, jde o pizoidy. Struktura ooidů je koncentrická, u rekrystalizovaných ooidů (zvláště vápnitých) bývá radiální. Horniny složené z ooidů se nazývají oolitové a jejich struktury oolitické; nejčastější jsou oolitické vápence (obr. 144, 214), časté jsou i oolitové železné rudy. Ooidy se tvoří viz akrecí v mělkých pohybujících se vodách, jindy se na jejich vzniku podílejí řasy nebo se tvoří v období rané diageneze uvnitř sedimentu. Syn. oolit. Oolitický vápenec
Obr. 144. Koncentrická stavba ooidů je do značné míry porušena rekrystalizací. Zvětšeno. Stylolit v oolitickém vápenci; zubovitě se zařezává do ooidů.
Obr. 214. Na tento termín se odkazujeoolítická struktura pizoid pizolit seménkový
| |
