kalcit velice hojný minerál (CaCO3) neobyčejně rozmanitých krystalových tvarů (obr. 87). Hlavními diagnostickými znaky jsou dokonalá štěpnost, stupeň tvrdosti (3), rozpustnost ve zředěné kyselině solné za studena (za nápadného šumění, tj. úniku CO2). Je běžný v sedimentech (skládá vápence a většinu organických zbytků) a v odvozených metamorfovaných horninách; vyskytuje se i v magmatitech (např. karbonatity) a v hydrotermálních žilách. Hexagonálnímu kalcitu je velmi blízký kosočtverečný aragonit. Má stejné chemické složení jako kalcit, liší se však od něho větší tvrdostí i hmotností. Obvykle vzniká za vyšších teplot než kalcit a je metastabilní, neboť snadno rekrystalizuje ve stabilní kalcit. Kalcit.
Obr. 87. Nejčastějšími krystalovými tvary jsou skalcnoedr (1) a zejména romboedr neboli klenec (2). Na tento termín se odkazuje
| |
