foraminifery neboli dírkovci (Foraminifera) jsou prvoci vytvářející chitinózní, aglutinované (tj. slepené ze zrníček), nejčastěji však vápnité schránky. Schránky (obr. 49) jsou jednokomůrkové i vícekomůrkové, o velikosti méně než milimetr až do několika centimetrů. U některých druhů lze pozorovat nápadný dimorfismu (podle velikosti první komůrky se rozeznávají formy megasférické a mikrosférické). F. jsou převážně mořští bentičtí nebo planktonní živočichové známí od kambria; pro své velké rozšíření často nalézají uplatnění v biostratigrafii - Fusulinacea (obr. 50) v karbonu a permu, Globigerinacea (obr. 59) v mezozoiku až terciéru, Nummulites (numulit) v paleogénu aj. Foraminifery mají velký horninotvorný význam a cele skládají mnohé vápence (např. fusulinové, numulitové) a významnou měrou se podílejí i na složení korálových útesů. V dnešních mořích se na rozlehlých plochách ukládá hlubokomořské foraminiferové bahno (moř, globigeriny). Foraminifery - příklady tvarů schránek (nestejné zvětšení).
Obr. 49. Fusulina
Obr. 50. 1 - vnější pohled, 2 - schematizovaný podélný řez. Globigerina.
Obr. 59. OdkazyNa tento termín se odkazujedirkovci Fusulina globigeriny globotrunkány prvoci
| |
