Encyklopedie Nápověda

amfibol  člen skupiny důležitých horninotvorných inosilikátů (křemičitan), většinou jednoklonných a železnato-hořečnatých. Prizmatické až vláknité krystaly, nejčastěji černé, hnědé nebo zelené barvy. Podle složení rozeznáváme:

1. železnato-hořečnaté a. antofylit, gedrit, cummingtonit a grunerit, které jsou jehlicovité až vláknité; některé vláknité odrůdy se užívají jako azbes (tzv. amosit);

2. vápenaté a. (a) řada tremolit-aktinolit, (b) obecné a. (obr. 3) zelený a. , hnědý a. , barkevikit;

3. sodné a. glaukofán, riebeckit, arfvedsonit, kataforit. A. jsou podobné pyroxenům, mají však prizmatickou štěpnost s úhlem 124°. A. jsou běžné v kontaktně i regionálně metamorfovaných horninách. Glaukofán je indikátorem vysokého tlaku. A. jsou hojné i ve vyvřelinách (zelený a. v granitech, syenitech a dioritech, hnědý a v andezitech a bazaltech apod. ). Rozkladem a. může vznikat mastek, chlorit, epidot či kalcit.

Amfibol obecný

obr. Amfibol obecný

Obr. 3.  (1) a jeho charakteristická štěpnost v řezu podle báze (2). Srv. štěpnost pyroxenu.



 
Text a obrázek: Prof. Jan Petránek

Odkazy

azbest křemičitany

Na tento termín se odkazuje

aktinolit antofylit arfvedsonit barkevikit cummingtonit glaukofán grunerit riebeckit tremolit

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007