zemětřesení  náhlý pohyb nebo chvění povrchu Země, vyvolané prudkým uvolněním pomalu nahromaděného napětí. Intenzita zemětřesení závisí nejen na jeho velikosti, nýbrž i na vzdálenosti zemětřesení od jeho epicentra a na místních geologických podmínkách. Epicentrem se rozumí místo na zemském povrchu ležící přímo nad ohniskem zemětřesení. Ohnisko neboli hypocentrum zemětřesení je místo pod zemským povrchem, kde zemětřesení vzniká a z něhož se šíří zemětřesné vlny; podle hloubky se rozlišují zemětřesení mělká a hluboká (s ohniskem hlubším než 100 km). Naprostá většina zemětřesení je tektonického původu, tj. vzniká pohybem litosférických desek nebo pohyby podél zlomů. K vyjádření velikosti zemětřesení (symbol M) slouží Richterova (logaritmická) škála; její stupeň 5 (M 5) odpovídá přibližně energii prvé atomové bomby, M 8 - sanfranciskému zemětřesení v. r. 1906, M 8, 4 - energii třímiliónkrát vyšší než měl výbuch prvé atomové bomby; zemětřesení v Himalájí (1950) a Lisabonu (1755) měla ještě větší velikost. Podrobnější je Mercalliho škála intenzity zemětřesení (I), která rozlišuje 12 stupňů (různě modifikovaná). seizmicita, geofyzika.

Odkazy

seizmicita

Na tento termín se odkazuje

epicentrum hypocentrum

Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .