uhlí (petrologie) petrologická terminologie je částečně odlišná pro černá a hnědá uhlí. Základními složkami uhlí jsou macerály, které se seskupují do tří macerálových skupin, jimiž u černých uhlí jsou 1. vitrinit, na jehož složení se podílejí telinit (s patrným buněčným pletivem), vitrodetrinit (málo významný) a kolinit (bezstrukturní, hlavní hmota černých uhlí), 2. liptinit (exinit) - látky s vysokým obsahem prchavé hořlaviny a tvořené sporinitem (vzniklým nahromaděním spor aj. - obr. 233), kutinitem (jehož hlavní složkou jsou kutikuly listů), resinitem (uhelné pryskyřice), alginitem (řasy) apod. ; 3. inertinit - na jeho složení se podílejí např. fusinit (buněčnaté struktury, vysoce odrážející světlo), makrinit (bezstrukturní substance), mikrinit (velice jemnozrnná substance vyplňující např. buněčný prostor), sklerotinit (hlavně pletiva hub). Velmi podobná klasifikace je aplikovatelná i pro hnědé uhlí. Macerály se studují pomocí uhelných nábrusů i výbrusů. Protože jednotlivé macerály mají často mikroskopické rozměry a navíc se různě střídají, byl zaveden termín mikrolitotyp, jímž se rozumí asociace různých macerálů. Nejčastější z mikrolitotypů je vitrit (složený hlavně z vitrinitu), klarit (vitrinit a exinit) a durit (liptinit a inertinit), dále klarodurit, fusit (monomacerální, složený z fusinitu) aj. Jsou-li polohy rozdílného složení (v hnědém i černém uhlí) dobře rozeznatelné makroskopicky, mluví se o litotypech (rozlišuje se lesklá, pololesklá, matná a vláknitá složka). Uhelné petrologie se s výhodou užívá při posuzování technologických vlastností uhlí. Příklad rostlinných spor z karbonského uhlí
Obr. 233. 1 - mikrospory (velmi zvětšeno), 2 - megaspora (slabě zvětšeno).
| |
