sesuv přemístění horninových hmot po svahu dolů působením gravitace. Pohyb nastává 1. podél strukturních rovin (vrstevnatost, zbřidličnatění, puklinatost - obr. 195), zejména na styku propustného a nepropustného horninového materiálu (obr. 196, 197), po nasycení vodou, kdy některé horniny se stávají kluzkými; 2. podél zakřivených ploch umožňujících rotační pohyb (např. sesuvy v jílech - obr. 198). Podle tvaru sesuvu se rozlišují dva krajní případy - sesuv frontální (široký) a sesuv proudový (úzký a dlouhý). Při stavbě silnice v okolí Týna nad Vltavou byl podříznut svah budovaný pararulami a tím porušena jejich stabilita.
Obr. 195. Pararuly se sesunuly podél ploch břidličnatosti a zavalily komunikaci. Čárkovaně vyznačen jednak původní svah, jednak silniční zářez (s číselným vyjádřením jeho sklonu). Kerný sesuv
Obr. 196. Kerný sesuv okraje andezitového příkrovu (a) na neogenních jílech a siltech (černě) u Handlové. Sesuv vyvolaný porušením stability svahu
Obr. 197. Při výstavbě sanatoria na východní Moravě byl hluboce podříznut svah budovaný flyšem (1) a jílovito-písčitými zvětralinami (2), které se sesunuly (3) a ohrozily budovu. Sesuv a jeho terminologie
Obr. 198.
| |
