pyroxeny důležitá skupina horninotvorných inosilikátů, příbuzných amfibolům (liší se od nich 90° štěpností - @ obr. 3, 171). Vyskytují se zejména v bazických a ultrabazických magmatitech, některé druhy jsou hojné i v metamorfitech. Rozkladnými pochody se mění v serpentin, chlorit aj. , jindy nastává jejich přeměna v amfibol, nazvaná uralitizace. Pyroxeny jsou většinou jednoklonné, zčásti kosočtverečné. Kosočtverečné pyroxeny (ortopyroxeny) tvoří izomorfní řadu, v níž se podle obsahu Mg a Fe2+ rozeznávají enstatit (Mg-pyroxen), hypersten a bronzit (nejméně Mg, nejvíce Fe). Tyto pyroxeny se vyskytují hlavně v gabrech a ultrabazikách. Jednoklonné pyroxeny (klinopyroxeny) zahrnují 1. skupinu železnato-hořečnatých a vápenatých pyroxenu a 2. skupinu alkalických pyroxenu. Do prvé skupiny patří diopsid, hedenbergit, pigeonit a augit (obr. 171, 172). Diopsid (Ca-Mg pyroxen) je běžný v metamorfitech, pigeonit a augit v andezitech, bazaltech, gabrech aj. K alkalickým klinopyroxenům patří egirín (obsahuje Na), jadeit (Na) a spodumen (Li); egirín se vyskytuje v alkalických granitech, syenitech, fonolitech aj. Amfibol obecný
Obr. 3. (1) a jeho charakteristická štěpnost v řezu podle báze (2). Srv. štěpnost pyroxenu. Pyroxen
Obr. 171. 1 - augit, 2 - řez podle báze s dobře patrnou štěpností (úhel štěpných trhlin téměř 90°). @ štěpnost amfibolu. Ca-Mg-Fe diagram (%) ukazující vztahy železnato-hořečnatých a vápenatých klinopyroxenů.
Obr. 172. Na tento termín se odkazujeaugit bronzit diopsid egirín enstatit ortopyroxen pigeonit spodumen uralitizace
| |
