pegmatit hrubozrnná magmatická hornina, často s idiomorfními krystaly velkých rozměrů; pegmatity tvoří žíly i hnízda ve velkých tělesech intruzív (obr. 14) nebo uvnitř metamorfních sérií, často v úzkém sepětí s aplity. Hlavními minerály jsou křemen, živec (často mikroklín), slída (zvláště muskovit) a za přítomnosti méně běžných prvků (např. Li, B, Be, Nb, Ta, Zr aj. ) vznikají charakteristické, tzv. pneumatolytické minerály, jako lepidotit, tantalit, topaz, beryl, turmalín aj. Podle složení se rozeznávají různé druhy pegmatitů; nejčastější bývá granitový pegmatit, na alkalické horniny bývá vázán pegmatit nefelinických syenitů (bohatý Zr, Th, Ti a Ce). Pegmatitová tělesa často jeví dobře vyvinutou zonální stavbu a je pro ně charakteristická písmenková struktur (obr. 153). Pegmatity jsou ve většině případů produktem magmatické diferenciace a představují zbytkové magma krystalizující velmi zhruba v teplotním rozmezí 400 až 600°C. Na jejich vzniku se však významně podílely i metasomatické pochody (zatlačování starších minerálů mladšími). Pegmatity jsou hledanou surovinou těženou pro obsah živce, slíd, berylu, tantalitu, lepidolitu, spodumenu atd. a také různých drahých kamenů. Granitový batolit
Obr. 14. Granitový batolit (vrcholová neboli apikální část) Pegmatit s písmenkovou strukturou
Obr. 153. kř - křemen, ž - draselný živec, b - biotit. Zvětšeno. OdkazyNa tento termín se odkazuje
| |
