Encyklopedie Nápověda

ostnokožci  (Echinodermata) kmen výhradně mořských, bezobratlých živočichů s kosterními elementy nebo schránkami (složenými z destiček nebo článků) z uhličitanu vápenatého; jednotlivé destičky jsou samostatnými kalcitovými krystaly. Ostnokožci se dělí na Pelmatozoa neboli přisedlé formy (třídy 1 až 3) a volně se pohybující Eleutherozoa (třídy 4 až 7). Rozlišují se třídy

1. Cystoidea (cystoidi neboli jablovci), nejprimitivnější ostnokožci (obr. 147) - kambrium až perm (včetně skupiny Carpoidea),

2. Blastoidea (blastoidi neboli poupěnci) - ordovik až perm - obr. 148, 3. Crinoidea (krinoidi, lilijice) - mají zřetelně rozlišenou korunu (kalich s rameny) a stonek (obr. 149); kambrium až recent,

4. Echinoidea (ježovky), se schránkami různého tvaru, složenými z destiček uspořádaných v řadách a s různě tvarovanými ostny (obr. 150); ordovik až recent,

5. Holothuroidea (holoturie), bez pevné schránky, jen s izolovanými jehlicemi a články v těle; ordovik až recent,

6. Asteroidea (mořské hvězdice), ordovik až recent a

7. Ophiuroidea (hadice); karbon až recent. Častými fosiliemi jsou pouze ježovky a krinoidi. Krinoidi vytvářeli celé porosty a jejich nesčetné články skládají krinoidové vápence, vyznačující se dobrým vytříděním a čistotou.

Cystoidea (jablovci) - některé druhy

obr. Cystoidea (jablovci) - některé druhy

Obr. 147.   (např. Echinosphaerites - 1) byly bez ramen, jiné (2) se dvěma i více rameny. Různá měřítka.



Blastoidea (poupěnci)

obr. Blastoidea (poupěnci)

Obr. 148.   1 - jedinec připevněný k podkladu (k - kalich, s - stonek), 2 - kalich karbonského druhu při pohledu z boku, 3 - pohled na kalich shora. Různá měřítka.



Schéma krinoida (lilijice)

obr. Schéma krinoida (lilijice)

Obr. 149.   1 - koruna, 2 - stonek, 3 - kořenová část; příklady článků stonku: 4 - pohled shora, 5 - pohled ze strany. Zmenšeno.



Ježovky (Echinoidea)

obr. Ježovky (Echinoidea)

Obr. 150.   1 - schéma schránky radiálně symetrické ježovky (pohled shora) a příklady ostnů, 2 - bilaterálně symetrická ježovka (Micraster), nahoře z boku, dole shora. Různá měřítka.



 
Text a obrázky: Prof. Jan Petránek

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007