obratlovci živočišný podkmen s ústřední nervovou soustavou a osní kostrou složenou z páteře a lebky. Dělí se na třídy: 1. ryby (ordovik až recent), nejprimitivnější obratlovci, z nichž se vyvinuli obojživelníci. Prvotní ryby neměly čelisti a jejich tělo bylo kryto krunýřem - obr. 141; 2. obojživelníci (devon až recent), mají již čtyři nohy; v geologické historii nebyli nikdy příliš četní; 3. plazi (karbon až recent), vyvinuli se z obojživelníků a byli prvními čtyrnožci schopnými trvalého života na souši (měli již vajíčka se skořápkou chránící před vyschnutím a na těle ochranné šupiny). Začátkem mezozoika se z nich vyvinuli první savci a v juře ptáci. Významnou skupinou byli dinosauři, obrovití ještěři, kteří byli hlavními suchozemskými živočichy v juře a křídě (býložravé formy dosáhly velikosti až 35 m - obr. 21, 4. ptáci (jura až recent); první ptáci byli velmi podobní ještěrům a peří dnešních ptáků je jen modifikací původních šupin; 5. savci (trias až recent) mají tělo kryté chlupem, zuby různých tvarů a jsou teplokrevní. Brontosaurus
Obr. 21. Předchůdci dnešních ryb - žili v paleozoiku. Část těla byla kryta kostěnným krunýřem. Silně zmenšeno.
Obr. 141. Na tento termín se odkazujedinosauři ještěři Mammalia obojživelníci Ostracodermi plazi ptáci Reptilia ryby savci Vertebrata
| |
