moldanubický pluton největší pluton Českého masívu (obr. 136) je podkovovitého tvaru. Jedna jeho větev vybíhá z Rakouska k SSV a tvoří střed Českomoravské vrchoviny (tzv. centrální pluton), druhá větev směřuje k SZ na Šumavu a dále do SRN. Předpokládá se, že moldanubický pluton vznikl v závěru variské orogeneze. Jako celek je petrograficky méně pestrý než středočeský pluton, od něhož se liší i vyšším obsahem draslíku. Rozeznává se v něm řada petrografických typů hornin, na našem státním území je nejrozšířenější granit eisgarnský, u nás nazývaný granit mrákotínský nebo číměřský. Je to světlá dvojslídná žula, středně zrnitá, s vyrostlicemi tence tabulkovitého draselného živce. Horniny dílčích těles jsou někdy poněkud odchylné, a rozeznává se proto řada podtypů, např. žula lipnická, melechovská (světelská), landštejnská, prášilská aj. Moldanubikum - česká část.
Obr. 136. V moldanubickém plutonu jsou modifikovanou šrafou odlišeny masívy centrální a třebíčský.
| |
