konkrece konodonti útvary zcela nepravidelného až kulovitého tvaru, mikroskopických až několikametrových rozměrů, složením více nebo méně odlišné od okolní horniny. Vznikly akumulací (akrecí) nerostné substance (někdy kolem růstového centra, např. kolem fosilií). Mohou vznikat na dně vodních pánví (např. manganové konkrece dnešních oceánů), obvykle se však tvoří uvnitř nezpevněného sedimentu nebo i po jeho zpevnění vyplňováním pórů či metasomaticky (zatlačováním původní horniny); tvoří se i v půdách. Velmi časté jsou konkrece vápnité, pelosideritové, křemité (viz rohovce, pazourek - obr. 108), pyritové, sádrovcové aj. Obsahuje-li hornina velmi hojné konkrece, nazývá se její textura konkreční. - mikroskopické (0, 05 až 2 mm) fosfatické organické zbytky, často se zoubky, příslušející neznámým nektonním organismům. Časové rozpětí kambrium až jura; stratigraficky velmi významní. obr. 92. Konodonti (příklady různých typů).
Obr. 92. Sled vrstev křídy vícenásobně se opakující v uloženinách křídového
Obr. 108. Sled vrstev křídy (horniny) vícenásobně se opakující (v různě úplném vývoji) v uloženinách křídového stáří. Etretat, Francie.
| |
