hlavonožci (Cephalophoda) též cefalopodi, jsou významnou skupinou měkkýšů s vnější nebo vnitřní vápnitou schránkou nebo i bez ní (obr. 71). Žijí výhradně v moři, kde buď plovou, nebo lezou po dně. Geologicky důležití jsou: 1. Nautiloidea (loděnkovití), žijící od kambria dodnes. Měli přímé, zakřivené nebo stočené schránky s jednoduchými přepážkami (neboli septy), oddělujícími starší (tj. menší), již neobývané komůrky; uprostřed schránky probíhal tzv. sifon, tj. trubice spojující prvotní malou komůrku s komůrkou obývanou živočichem. Největší stratigrafický i horninotvorný význam mají ve starším paleozoiku; v Barrandienu tvoří tzv. ortocerové vápence (@ obr. 120/2); 2. Ammonoidea se vyvinuli z loděnkovitých a jsou známi od sp. devonu do konce křídy. Jejich schránky jsou stočené, uzavřené víčkem (tzv. aptych) a septa jednoduše zvlněná až nápadně členitá; sifon je při okraji schránky. Skupina zahrnuje spodnodevonské klyménie (Clymenia), goniatity (Goniatites, obr. 72) známé z devonu a permu, ceratity (Ceratites) žijící v triasu a vlastní amonity (trias-křída) s nápadně členěnými švy (obr. 71, 73). Mnozí zástupci amonoideí mají mimořádný stratigrafický význam; 3. Belemnoidea neboli belemniti měli vnitřní schránku, z níž se normálně zachovalo jen tzv. rostrum. Žili od karbonu do přelomu křída/terciér. Hlavonožci.
Obr. 71. 1 - loděnkovitý hlavonožec s přímou (ortoceroidní) schránkou, 2 - amonoidní hlavonožec, 3 - rostrum belemnita, 4 - ceratitový šev (sutura) amonoideí, 5 - amonitový šev amonoidei. Goniatites.
Obr. 72. Amoniti.
Obr. 73. 1 - Macrocephalites (jura), 2 - Acanthoceras (křída). Lineace
Obr. 120. 1 - usměrněné minerály, 2 - proudem usměrněné schránky hlavonožců ("Orthoceras"), 3 - tlakem protažené a zploštěné valouny, 4 - lineace v podobě průsečnice foliace (břidličnatosti - f) s vrstevnatosti (v), 5 - hřbety čeřin v písčitém sedimentu, 6 - vrcholy (osy) vrásek. Na tento termín se odkazujeAmmonoidea amoniti aptych belemniti Cephalopoda Dibranchiata goniatiti loděnkovití měkkýši Nautiloidea rostrum
| |
