diabas velmi nejednotně chápaný termín (někdy se navrhuje jej neužívat); u nás spíše souborné označení předterciérních (zvláště paleozoických) bazických, výlevných a hypabysálních hornin, ofitické struktury a šedozelené barvy. Hlavními složkami jsou augit a bazický plagioklas (obr. 32), obvyklá je autometamorfóza (chlorit, kalcit, uralit). V podobném smyslu se termínu užívá v německé a sovětské literatuře, zatímco v americké se diabasem rozumí hypabysální hornina řady bazalt gabro, pokud má ofitickou strukturu, a to bez ohledu na stáří. Stejná hornina se v anglické literatuře nazývá dolerit a jako diabas se označuje obdobná, avšak autometamorfovaná hornina. Diabas, jehož pyroxeny byly přeměněny v amfibol, se někdy nazývá epidiabas; metadiabas je metamorfovaný diabas. Diabas - skládá se z lišt plagioklasu, mezi nimiž je pyroxen spolu s rudním minerálem. Zvětšeno.
Obr. 32. 1 - sůl. 2 - jura. 3 - železná ruda, 4 - spodní křída. 5 - svrchní křída, 6 - terciér a kvartér. Na tento termín se odkazuje
| |
