devon útvar staršího paleozoika členěný na stupně buď podle vývoje v západní Evropě, nebo v Barrandienu. Spodní hranice (vůči siluru) je stanovena na základě graptolitové fauny. Mezinárodním stratotypem je odkryv u Suchomast u Berouna. Svrchní hranice se opírá o goniatitovou faunu. Devon trval přibližně 55 miliónů let (asi před 410 až 355 mil. lety - viz str. 196) a klima se asi příliš nelišilo od dnešního (neexistovala velká zalednění). Zcela rozdílná byla však konfigurace pevnin: Severní Amerika a Evropa byly spojeny v jeden superkontinent, druhým byla pevnina viz Gondwana rozkládající se na jižní polokouli a zahrnující dnešní Jižní Ameriku, Afriku, Indii, Antarktidu i Austrálii. Obě pevniny byly odděleny apalačsko-hercynskou geosynklinálou. Oblast moří byla tedy mimořádně rozsáhlá a zahrnovala i severní pól; jižní pól byl v dnešní jižní Africe a přilehlé části Jižní Ameriky. Z paleontologického hlediska je devon mimořádně bohatý mořskými živočišnými rody a druhy, avšak ve svrchním devonu nastal jejich nápadný úbytek. Ve spodním devonu vymřeli graptoliti, trilobiti byli v devonu již méně četní, nastal však ohromný rozvoj primitivních ryb, sladkovodních i mořských, objevuje se první hmyz a nastává rozvoj amonoidních hlavonožců. Koncem devonu se objevují i první čtyrnožci - obojživelníci. Devon je dobou prvého velkého osídlení pevniny rostlinstvem (hojnost cévnatých rostlin a první lesy), bezobratlými živočichy i obratlovci. Do devonu spadá začátek viz variského (hercynského) vrásnění. viz stratigrafie.
| |