Encyklopedie Nápověda

česká křídová pánev  je asi 300 km dlouhá, sahá od Děčína v s. Čechách přes Polabí až k Blansku u Brna (obr. 27). Je svrchnokřídového stáří a vznikla v jediném sedimentačním cyklu (cenoman až santon). Naspodu jsou jezerní a brakické uloženiny, výše i mořské, převážně v pískovcovém vývoji. Ve střední, výlučně mořské části vrstevního sledu (turon-coniak) se významně uplatňuji i jílovce a slínovce (místy až vápence). V závěru sedimentace (santon), v období mořské regrese, převládají opět pískovce, zčásti brakického původu. Celková mocnost uloženin činí max. 600 až 700 m. Podle litofacií se pánev dělí na 9 oblastí. Větší část pánve tvoří geomorfologickou jednotku nazvanou česká tabule a jejím význačným rysem jsou mocné uloženiny mořských, tzv. kvádrových pískovců, v nichž eroze místy vytvořila charakteristická skalní města. Některé pískovce se těží jako surovina pro výrobu skla nebo jako stavební materiál a sladkovodní jílovce jsou hledanou žáruvzdornou surovinou. Pískovce křídové pánve jsou největší zásobárnou pitné vody v Českém masívu.

Křída v severní a severovýchodní části Českého masívu a její faciální členění

obr. Křída v severní a severovýchodní části Českého masívu a její faciální členění

Obr. 27.  Oblast: 1 - pražská (vltavsko-berounská), 2 - oherská (dř. ohárecká, ohárecko-středohorská), 3 - lužická, 4 - jizerská, 5 - labská, 6 - hejšovinská, 7 - orlicko-žďárská, 8 - bystřička, 9 - kolínská; ČL - Česká Lípa, ČT - Česká Třebová, D - Děčín, Do - Dobruška, HK Hradec Králové, Ch - Chrudim, K - Kolín, L - Louny, Li - Litoměřice, M - Mšeno, MB - Mladá Boleslav, N Nymburk, - Praha, Po - Polička, T - Turnov, Te - Teplice. Silnou čarou jsou vyznačeny zlomy.



 
Text a obrázek: Prof. Jan Petránek

GE



Rozšířené a aktualizované vydání Encyklopedie geologie můžete zakoupit v on-line obchodu České geologické služby .

© Česká geologická služba 2007