břidlice 1. usazená hornina složená hlavně z jílu a siltu (prachu), břidličnatě dělitelná, tj. štípatelná, nebo se rozpadající v tenké destičky (v důsledku nemetamorfní rekrystalizace jílových minerálů a navětrání). jíl, silt, jílová břidlice, sedimenty; 2. označení viz metamorfovaných hornin buď a) blízkých svým vývojem sedimentárním břidlicím nebo b) vyznačujících se pouze břidličnatou dělitelností. Do skupiny a) patří různé, většinou jen slabě kontaktně nebo regionálně metamorfované pelitické sedimenty (např. pokrývačské břidlice, fylity, sericitické a chloritické břidlice atd. ). Do skupiny b) řadíme výrazněji regionálně metamorfované horniny, jako svory nebo pararuly, jejichž břidličnatost je způsobena paralelní orientací novotvořených minerálů, především slíd. Je lépe nazývat je konkrétně a vyhnout se termínu krystalické břidlice, který byl dříve běžně užíván. Blíže metamorfismus. Text: Prof. Jan PetránekOdkazyjíl metamorfismus metamorfismus
| |