Evropský geopark UNESCO Český ráj
Login

Stručná geologie oblasti

Geologická charakteristika území

Široká škála geologických fenoménů na území geoparku UNESCO Český ráj dává obraz o geologické historii Země a zároveň dokládá význam přírodních podmínek pro ekonomický a kulturní vývoj společnosti v průběhu tisíciletí.

Severovýchodní část geoparku patří do mladopaleozoické podkrkonošské pánve, která je situována jižně od elevace krkonošsko-jizerského a železnobrodského krystalinika. Podkrkonošská pánev je tvořena vulkanosedimentárním komplexem říčního a jezerního původu, který byl ukládán v intervalu westphal D až střední trias (Prouza a Tásler 2001). V převážně červeně zbarvených uloženinách permokarbonu je několik obzorů šedých a pestrobarevných jílovců, prachovců a vápenců, někdy bitumenních, s unikátní fosilní faunou a flórou. Mandlovcové facie andezitů jsou nalezištěm polodrahokamů včetně známých achátů.


Jihozápadní část geoparku náleží převážně marinním sedimentům české křídové pánve. Sedimenty svrchní křídy v intervalu cenoman-coniak jsou vyvinuty jak ve facii kvádrových pískovců tak ve slinité facii (turonské opuky a jílovitovápnité pískovce). Sedimenty cenomanu vystupují na povrch ve formě tektonicky vztyčených hřbetů (Maloskalsko, Suché skály) či jako morfologické kvesty (Kozákov). Dominantním prvkem CHKO Český ráj a geoparku jsou kvádrové pískovce, které laická veřejnost zná jako skalní města. Tento pískovcový fenomén je významný z následujících aspektů: 1. tvoří základ výrazného makro- i mikroreliéfu krajiny, 2. v hydrogeologii jako kolektor podzemních vod, 3. kvalitní sklářská surovina.

Nálezy fosilní fauny jsou známy z turonských jílovitovápnitých sedimentů. Sedimentologii křídy podrobněji zpracovali Skoček a Valečka (1983) a Uličný (2001). Tektoniku částečně řeší práce Coubala (1987) a Grygara (2004).

Geologický vývoj území významně ovlivnila vulkanická činnost. Ve spodním permu (autun) docházelo opakovaně k rozsáhlým efuzím andezitových láv (Schovánková, 1989; Ulrych et al., 2002). Vezikuli těchto láv, stejně tak jako autoklastické brekcie jsou druhotně mineralizovány různými formami SiO2 (acháty, chalcedony). Ve svrchním autunu vytvořily mohutné erupce ryolitového magmatu pyroklastické proudy, jež se uložily ve formě ignimbritů známých z linie výchozů mezi Hodkovicemi a Tatobity. Asi nejznámějším projevem vulkanismu v Českém ráji jsou Trosky miocénního stáří (Rapprich et al., 2007). Nejmladší vulkanická aktivita v pliocénu vytvořila významné těleso láv, které se táhne od Kozákova k Semilům, místy s tercierními? štěrky v podloží (Chuchelná). Magma při svém výstupu nabralo xenolity svrchního pláště, které jsou důležité k pochopení stavby svrchního pláště pod Českým masivem (Christensen et al. 2001, Konečný et al. 2006).

Složitý geologický vývoj Českého ráje pokračoval i v kvartéru, kdy vznikal terasový systém Jizery a přítoků. Fotogeologicky, geofyzikálně a kvartérně geologicky zjištěná paleokoryta Jizery u Olešnice a silně zvětralé štěrky sv. od Kamenice na listu Kněžmost svědčí o častém překládání paleotoků od terciéru (?) až do současné doby. Spraše u Turnova s fosilními půdami s terasou Jizery v podloží a spraše u Kněžmostu svědčí o eolické činnosti s řadou hiátů. Výzkum organických sedimentů (slatiny) u Turnova, v nivách potoků a v depresích s rybníky u Branžeže atd. doplní naše znalosti o paleogeografickém vývoji krajiny i v nejmladším období svrchního pleistocénu až holocénu.

Literatura

Coubal M. (1987): Tektonická stavba střední části české křídové pánve a jejího podloží. – MS Archiv ČGS Praha.

Grygar R. (2004): Strukturně tektonická analýza podloží české křídové pánve. In: Uličný, D.: Stratigrafická architektura cenomanu české křídové pánve: vztahy sedimentárních systémů a reaktivace struktur podloží křídy. Závěrečná zpráva. – MS Archiv MŽP Praha.

Christensen N.I., Medaris L.G., Wang H.F., Jelínek E. (2001): Depth variation of seismic anisotropy and petrology in central European lithosphere: A tectonothermal synthesis from spinel lherzolite xenoliths. – J. Geoph. Res.-Solid Earth, 106, B1: 645-664.

Konečný P., Ulrych J., Schovánek P., Huraiová M., Řanda Z. (2006): Upper mantle xenoliths from the Pliocene Kozákov volcano (NE Bohemia): P-T-fo2 and geochemical constraints. – Geologica Carpathica 57: 379-396.

Prouza V., Tásler R.(2001): Podkrkonošská pánev. In: Pešek J.et al.: Geologie a ložiska svrchnopaleozoických limnických pánví České republiky. – ČGS Praha.

Rapprich V., Cajz V., Košťák M., Pécskay Z., Řídkošil T., Raška P., Radoň M. (2007 – in review): Reconstruction of eroded monogenic Strombolian cones of Miocene age: A case study on character of volcanic activity of the Jičín volcanic field (NE Bohemia) and estimation of subsequent erosional rates. – Journal of Geosciences 52 (3-4).

Schovánková D. (1989): Petrologie mladopaleozoických vulkanitů podkrkonošské pánve, část I.: Permské bazaltandezity. – 69 stran, MS Archiv ČGS.

Ulrych J., Štěpánková J., Novák J.K., Pivec E., Prouza V. (2002): Volcanic activity in Late Variscan Krkonoše Piedmont Basin: petrological and geochemical constraints. – Slovak Geol. Mag. 8(3-4): 219-234.

Uličný, D. (2001): Depositional systems and sequens stratigraphy of coarse-grained deltas in shallow-marine, strike-slip setting: the Bohemian Cretaceous Basin, Czech Republic. – Sedimentology, 48, 599-628.

Stránky hostují na serveru České geologické služby