Partneři

ČGS je státní příspěvková organizace působící v rezortu Ministerstva životního prostředí. Je to přední česká výzkumná instituce v oboru geologických věd; zároveň vykonává funkci státní geologické služby dle zákona č 62/1988 Sb. ve znění pozdějších změn a dodatků. V současné době má cca 350 zaměstnanců, z toho zhruba 190 výzkumných pracovníků.

ČGS má řadu zkušeností s řízením a realizací rozsáhlých projektů v oblasti životního prostředí a geologie. Příjemcem dotace a hlavním řešitelem byla / je např. u těchto projektů:

• Zhodnocení účinků Göteborského protokolu na acidifikované a eutrofizované vody a půdy (2007-2011, EEA a Norské fondy, rozpočet 1,1 mil. EUR).
Monitoring přenosu znečišťujících látek přes státní hranice a identifikace zdrojů prachových částic pomocí izotopů (2008-2011, Norské fondy, rozpočet 1,6 mil. EUR)
• Rebilance zásob podzemních vod (2010-2015, Operační program Životní prostředí, rozpočet 622 mil. Kč)
• Výzkum termální zátěže hornin - perspektivy podzemního skladování tepelné energie (2011-2014, MPO/FR TIP, celkový rozpočet 82 mil. Kč)
• Izotopy chrómu jako indikátor samočištění kontaminovaných vod: Řešení technologie za užití hmotnostní spektrometrie (2011-2014, TA0/TA, celkový rozpočet 24 mil. Kč)

ČGS je průkopníkem geologického ukládání CO₂ a technologie CCS obecně v České republice i v regionu střední a východní Evropy. Výzkumu v této oblasti se věnuje od r. 2004.

ČGS se zúčastnila evropských výzkumných projektů 6. rámcového programu CASTOR (2004-2005) a EU GeoCapacity (2006-2008); v letech 2009-2010 vedla česko-norský projekt TOGEOS (Towards geological storage of CO2 in the Czech Republic), financovaný z Norských fondů. Na tento projekt, realizovaný společně s norským partnerem IRIS, který je partnerem i v předkládaném projektu, navazuje řada plánovaných aktivit v REPP-CO2.

V období 2006-2010 byla ČGS koordinátorem evropského projektu CO2NET EAST, zaměřeného na přenos znalostí a informací v oboru CCS do zemí střední a východní Evropy. Na tuto aktivitu navázala účast v projektu 7. rámcového programu EU s názvem CGS Europe (Pan-European coordination action on CO2 geological storage), kde byla ČGS zastoupena v řídícím výboru.

Další výzkumné projekty v oboru CCS byly a jsou realizovány ve spolupráci s ÚJV Řež, který je jedním z partnerů REPP-CO2. Jedná se o projekty ‚Výzkum a vývoj metod a technologií pro zachycování CO₂ v elektrárnách na fosilní paliva a jeho ukládání v geologických strukturách v podmínkách České republiky‘ (2008-2013), financovaný v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu, a ‚Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních bariér pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře‘ (2012-2015), financovaný Technologickou agenturou ČR (TAČR).

V uplynulém období zpracovala ČGS řadu odborných studií zaměřených na různé aspekty geologického ukládání CO2 pro státní správu (zejména MŽP) i komerční zákazníky. ČGS je rovněž aktivní v mezinárodní výměně zkušeností a networkingu v oblasti CCS. Je členem CO2GeoNet (Evropská síť excelence pro geologické ukládání CO2), Evropské sítě pro výzkum geo-energií (ENeRG) a pracovní skupiny pro geo-energie a geologické ukládání CO2 v rámci EuroGeoSurveys (Asociace evropských geologických služeb).

ČGS je konečným příjemcem grantu a koordinátorem celého projektu REPP-CO2.

IRIS - International Research Institute of Stavanger, je uznávaným mezinárodním výzkumným ústavem se zaměřením na aplikovaný výzkum. IRIS je stejným podílem vlastněn Univerzitou ve Stavangeru a regionální nadací Rogalandsforskning. Ústav byl založen v roce 2006 jako výsledek restrukturizace vlastnictví Rogaland Research Institute, založeného v roce 1973. Pokračování jeho aktivit zajišťuje IRISu dlouhou a bohatou historii výzkumné činnosti. Výzkumné aktivity byly sice zahájeny v oboru sociální vědy, ale záhy byl zahrnut naftový výzkum. V dnešní době si IRIS udržuje status nezávislé výzkumné organizace s aktivitami v naftovém výzkumu, oblasti nových zdrojů energie, mořského prostředí, biotechnologií a rozvoje obchodu.

IRIS má kanceláře ve Stavangeru, s pobočkami v Bergenu, Mekjarviku a Oslu. Celkem pracuje v IRISu 210 zaměstnanců 25 různých národností. Společné výzkumné týmy s partnerskou Univerzitou Stavanger zahrnují celkem 750 vědeckých pracovníků. Důraz je kladen především na aplikovaný výzkum a komercializaci vědeckých výsledků. Unikátní laboratorní vybavení a testovací provozy plného měřítka ve vrtním centru Ullrigg, stejně tak jako nejmodernější eko-toxikologické výzkumné provozy poskytují podporu výzkumným aktivitám na nejvyšší možné úrovni.

IRIS Energy je jedním ze tří výzkumných oddělení IRISu se 110 zaměstnanci. Hlavním zaměřením výzkumu je zvýšení výtěžnosti ropy, podpovrchové multifázové proudění, vrtné technologie a vlastnosti vrtu a jejich modelování, riziková analýza a nové formy energie. Naftová laboratoř nabízí speciální analýzy vrtních vzorků, testování metod a vrtního zařízení v provozu vrtního centra Ullrigg pro použití a průzkum v pobřežních vodách nebo na volném moři. V roce 2013 byl IRIS vyznamenán titulem the National Center for IOR spolu s University of Stavanger a IFE.

IRIS zastává filozofii nulových nehod v HSE (Human, Safety and Environment) a je certifikován podle NS-EN-ISO 9001:2000 a NS-EN ISO 14001:2004.

VŠB – TU Ostrava patří k předním českým univerzitám nabízející technicko – ekonomické vzdělání, produkující aplikovaný i základní výzkum a zajišťující potřebný odborný konzultační a expertizní servis průmyslu, bankovnímu i podnikatelskému sektoru včetně nabídky celoživotního vzdělávání. VŠB – TU Ostrava je součástí systému vysokých škol jako nejvyššího stupně vzdělávací soustavy ČR, je vysokou školou technicko – ekonomického zaměření, jejímž základním úkolem je poskytovat vysokoškolské vzdělání, rozvíjet výzkum a vývoj a rozvíjet spolupráci s praxí. Univerzita v přímé kontinuitě navazuje na činnost montánního učiliště, Báňské akademie a VŠB v Příbrami. V současné době má univerzita 7 fakult zaměřených na hornictví, geologii, metalurgii, strojírenství, ekonomii, elektrotechniku, stavitelství a bezpečnostní inženýrství.

Hornicko – geologická fakulta je fakulta, která unikátně propojuje přírodovědné disciplíny s technickými a ekonomickými obory. Její historie sahá až do roku 1716, kdy byla v Jáchymově založena nejstarší báňská škola. Po roce 1945 byla pro potřeby průmyslu přestěhována do Ostravy, kde sídlí dodnes. V současné době je fakulta důstojným partnerem průmyslu a státní správy. Vychovává řadu odborníků, kteří nacházejí uplatnění v báňském průmyslu u nás i ve světě. Je řešitelem řady evropských projektů, z nichž nejvýznamnější je projekt „Institut čistých technologií těžby a zpracování energetických surovin (CZ.1.05/2.1.00/03.0082)“. Cílem projektu je vytvořit unikátní centrum, které se věnuje výzkumu problematiky těžby a užití energetických surovin i dalšího využití horninového prostředí při zajištění udržitelného rozvoje a požadavku na maximální surovinovou soběstačnost.

Od roku 2008 Hornicko – geologická fakulta spolupracuje na řadě CCS projektů se Silesian University of Technology Gliwice. Jedná se o projekty se zaměřením na část geologického ukládání CO₂ do vhodných struktur ve Slezské pánvi). Fakulta také dlouhodobě spolupracuje s přední těžební firmou MND a.s. Od roku 2009 dodnes spolu řeší projekty zabývající se zvyšováním výtěžnosti ropy z dotěžovaných ložisek např. aplikací CO₂ nebo polymerů. Nejvýznamnější projekt, který byl v rámci CCS technologií fakultou řešen, byl projekt Českého báňského úřadu č. 60-08 s názvem „Možnosti geosekvestrace CO₂ v podmínkách hlubinných dolů“. Projekt měl za cíl zmapovat vhodné strukturní formace vhodné k ukládání CO₂ se zaměřením zejména na hlubinné doly a dotěžovaná ložiska uhlovodíků. Dále měl za cíl pojmenovat možná rizika spojená s ukládáním plynu, najít vhodná řešení nalezených rizik a technicky vyřešit možné vystrojení vtláčecích sond.

ÚJV Řež, a.s. je akciovou společností poskytující širokou škálu služeb, především aplikovaný výzkum a inženýrskou činnost v celé řadě oblastí energetiky. Působení společnosti představuje zejména převedení výzkumných a vývojových projektů do praxe. Jde o velký podnik, který v současnosti zaměstnává kolem 750 zaměstnanců. Jeho součástí je i rozsáhlá technická a experimentální infrastruktura.

ÚJV Řež, a.s. se účastní celé řady národních i mezinárodních projektů, zaměřených na vývoj, výzkum a aplikace v oblasti energetiky. Většina projektů je multidisciplinárních, řešených v širokých řešitelských týmech.

ÚJV Řež, a.s. se dlouhá léta zabývá projekty, spojené s vývojem a migrací plynu (např. - Fate of Repository Gasses (FORGE) Project; EU FP7 Project No. 230357, 2007-2013, a Redox phenomena controlling systems project (RECOSY), EU FP7 Project No. 212287, 2007–2013). Od roku 2009 se věnuje i problematice záchytu a ukládání CO2. Jedná se zejména o projekty ‚Výzkum a vývoj metod a technologií pro zachycování CO2 v elektrárnách na fosilní paliva a jeho ukládání v geologických strukturách v podmínkách České republiky‘ (2008-2013), financovaný v rámci programu TIP Ministerstva průmyslu a obchodu, Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních bariér pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře‘ (2012-2015) a Výzkum a vývoj metod a technologií záchytu CO2 ze spalin a návrh technického řešení pro podmínky v ČR (2012-2015), oba financované Technologickou agenturou ČR (TAČR). Kromě toho se zúčastnil mezinárodního projektu Techno-economic comparison of ultimate disposal facilities for CO2 and nuclear wastes, financovanou IAEA.

Miligal, s.r.o. je malá privátní společnost, která má 5 pracovníků a která se specializuje na geofyzikální práce v oboru gravimetrie, magnetometrie a radiometrie. Zabývá se pozemním a leteckým geofyzikálním měřením, zpracováním a komplexní geologickou interpretací geofyzikálních dat, včetně geofyzikálního modelování geologických struktur. Pracovníci společnosti v minulosti spolupracovali s několika zahraničními organizacemi z Evropských zemí. Podíleli se například na řešení projektu EU GEOMIND v letech 2006-8 a participovali na programu CO2NET EAST, v němž byl Miligal přidruženým partnerem.

CVŘ je nedávno založená výzkumná společnost, která se zabývá výzkumem a vývojem v energetickém sektoru, která má za hlavní cíl podporovat české orgány státní správy a jejich představitele v průběhu procesu přechodu na systém zásobování udržitelnou energií. Kromě jiného se CVŘ zabývá modelováním podzemních úložišť jaderného odpadu dlouhé doby rozpadu, modelováním oblaku CO2 a vývoje chemismu v rámci CCS projektů.

V současnosti CVŘ spolupracuje úzce s Ústavem pro jaderný výzkum Řež a.s. a ČGS na projektu Technické agentury ČR „Vývoj a optimalizace metodik pro výzkum bezpečnostních barier pro ukládání CO2 jako jednoho ze základních způsobů snižování obsahu skleníkových plynů v atmosféře“ (TA03020405).

ÚFZ je geovědním pracovištěm Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vznikl v roce 1992 transformací Střediska detailního seismického rajónování Geofyziky Brno s.p., které v roce 1983 vybudovalo první digitální síť seismických stanic v bývalém Československu. ÚFZ má v současné době 14 zaměstnanců, z toho 9 výzkumných a 3 inženýrské pracovníky.

ÚFZ se zabývá především monitorováním seismické aktivity v lokálním, regionálním i celosvětovém měřítku, seismotektonickou analýzou v regionu Českého masívu a jeho nejbližším okolí, regionální geofyzikou a strukturní geologií se zvláštním zaměřením na aktivní tektoniku. ÚFZ provádí základní a aplikovaný výzkum v těchto oborech a zajišťuje výuku na Masarykově univerzitě.

ÚFZ má bohaté zkušenosti s budováním seismických sítí a monitorováním velmi slabé seismické aktivity v Českém masívu. Od r. 1991 provozuje či provozovalo 4 lokální sítě monitorující lokality jaderných elektráren a oblastí se zvýšenou seismickou aktivitou (Temelín - od 1991; KRASNET - 1991 až 2008; MONET - od 1994 a Dukovany - ve výstavbě od 2013). ÚFZ rovněž provozuje čtyři širokopásmové stanice včetně stanice VRAC, která je v současnosti zapojena do globální sítě IMS CTBTO kontrolující zákaz zkoušek jaderných zbraní.

ÚFZ byla v uplynulém období řešitelem či spoluřešitelem monitorovacích projektů pro soukromé odběratele (ČEZ, a.s.) a mnoha výzkumných projektů zaměřených na studium seismicity a jejích tektonických aspektů a podporovaných orgány státní správy (Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy), Grantovou agenturou ČR apod.

ÚFZ je členem  European-Mediterranean Seismological Centre (EMSC) a přidruženým členem Incorporated Research Institutions for Seismology (IRIS). Data ze stanic ÚFZ jsou poskytována do mezinárodních zpracovatelských center (EMSC, ORFEUS, GEOFON, NEIC) i jednotlivým národním institucím. Monitorovací infrastruktura ÚFZ je zčásti podporována účastí v celonárodních projektech (CZECHGEO/EPOS) a úzkou mezinárodní spoluprácí (ZAMG Wien, GFZ Potsdam, INGV Roma).