|
Horniny usazené
Usazené (sedimentární) horniny, tedy opuky a pískovce, lidé používali už od pravěku jako materiál k vytváření různých předmětů důležitých k jejich tehdejšímu životu, ale zhotovovali z nich i umělecké předměty. Výhodou těchto, oproti žulám nebo mramorům, „měkkých“ hornin, byla snadná opracovatelnost. Jako stavební a později i dekorační kameny se využívaly od konce 1. tisíciletí, kdy u nás vznikaly první kamenné stavby. Opuky, tedy prachovité až písčité slínovce, se uplatnily především v době románské, pískovce zaznamenaly rozmach v architektuře gotiky.
|
Opuka
Jedna z nejznámějších a snad i nejhezčích opuk se dodnes příležitostně těží na severozápadním okraji Prahy. Tato opuka („zlatá“, zvaná i „červená“) pochází z lomů v okolí Přední Kopaniny, občasně činný je dnes jediný u západního okraje obce. Lom a jeho bezprostřední okolí bylo v r. 1988 vyhlášeno přírodní památkou, těžba probíhá jen ve střední části lomu za použití minimální mechanizace. Jeho založení se předpokládá ve 12. století, ze kterého pochází rotunda v obci. Zlatá opuka se obvykle považuje za materiál, ze kterého parléřovská huť vytvořila sochu sv. Václava a tumby přemyslovských panovníků v katedrále sv. Víta, ale i další sochařská díla „krásného slohu“ ze 14. a začátku 15. století. Od poloviny 20. století je těžena jako obkladový kámen, hojně se používá při opravách památek.
|
|
Opuka z přední Kopaniny
|
|
Detail Býčího schodiště z kopaninské opuky.
|
|
Ozdobný jehlan v zahradě Na Valech v Praze vytvořený podle návrhu J. Plečnika z kopaninské opuky.
|
|
Pískovce
Ložiska pískovců se v Čechách nacházejí převážně na území české křídové pánve. Jejich stáří se pohybuje od druhé poloviny prvohor (karbon, perm) až do konce druhohor (trias, křída). V minulosti byly používány ve velkém rozsahu pískovce pocházející ze severovýchodního až východního okolí Prahy, v současnosti probíhá nejvýznamnější těžba v podkrkonoší (Hořice) a v broumovském výběžku (Božanov).
|
Hořický pískovec
Hořický pískovec je tradičně dobýván v Podhorním Újezdě. Místy narezavělý nebo nazelenalý, převážně jemnozrnný pískovec, který obsahuje kolem 90% křemene, najdeme na mnoha historických stavbách a výtvarných dílech v Brně, v Praze, ve slovenských a německých městech, ale i ve vzdálenější cizině, například na největším z Baleárských ostrovů Menorce. Mezi současný sortiment výrobků z něho pořizovaných patří řemínkové obklady a různé druhy dlažeb.
|
|
Hořický pískovec
|
|
Plášť budovy Rudolfina na nám. Jana Palacha v Praze je zhotoven z hořického pískovce.
|
Božanovský pískovec
Bělošedý, rezavě smouhovaný, křemenný až arkózovitý božanovský pískovec se vyznačuje velkou odolností vůči mechanickým vlivům a povětrnosti, a proto je vhodný i do exteriérů. Používá se při realizaci významných staveb v řadě českých měst, je však atraktivní i pro německé stavební firmy.
|
|
Božanovský pískovec
|
|
|
Kopie sochy sv. Anny na Karlově mostě v Praze z božanovského pískovce
|
|
|