Můj kousek Země
Česká geologická služba

Paměť Země

Paměť Země netvoří pouze zkamenělé pozůstatky živých organismů, ale dalo by se říct, že i kameny samy. Přesněji řečeno horniny, jak by nás opravil geolog. Z hornin, které se skládají z jednotlivých minerálů, můžeme vyčíst neuvěřitelné věci o minulosti pozemských krajin a moří. Pokud jste si přečetli příběh o posledním žijícím drakovi, pak vás možná zarazilo, jak mohli geologové poznat, že ostrov Komodo vznikl až po vyhynutí australského draka. Cesta k takovým zjištěním a objevům (ač někdy dobrodružná) není vůbec jednoduchá, je plná obětavé práce, slepých cest i omylů.

I odborníci se někdy velmi mýlí

Nemyslete si, ani ti nejlepší geologové a paleontologové si nemohou být jisti, že jsou všechny jejich učené výklady a vědecké závěry správné. Mohou se mýlit. I proto má věda své kouzlo, pohledy na svět a jeho poznání se neustále a často překvapivě mění. A omylů a přehmatů nebylo rozhodně málo ani v geologii a paleontologii. Původně se třeba vědci domnívali, že se gigantičtí ještěři pro svou váhu mohli pohybovat pouze ve vodě. Na všech dřívějších obrazech jim vykukovala nad hladinu jen hlava. Studium jejich chrupu však později ukázalo, že se tito veleještěři živili suchozemskými rostlinami, a tak je malíři museli nechat vystoupit na břeh. A teď jim možná, v souladu s nejnovějšími poznatky čínských paleontologů, budou muset přimalovat dokonce peří! Jindy zase experti přisoudili jistému druhu dinosaura cizí hlavu, která ležela v zemi náhodou vedle jeho kostry, a tak bychom mohli pokračovat. Jak vidíte, většinou se takové chyby napravily.

Skládačka Alfreda Wegenera

Wegener

Naopak když přišel začátkem 20. století německý meteorolog a přírodovědec Alfred Wegener s na první pohled divokou teorií, že jednotlivé světadíly byly kdysi součástí jediné pevniny, obřího prakontinentu, tehdejší oficiální vědecká obec se mu vysmála a ještě dlouho nebyla schopna tuto geniální myšlenku přijmout.

Marně Wegener poukazoval na to, že tvary jednotlivých světadílů, kdybychom je k sobě přesunuli, do sebe zapadají jako skládačka. Nikdo tehdy nevěřil, že by se původní pevnina mohla roztrhat na menší části, které by se od sebe natolik vzdálily a vlastně „pluly“ po svém podloží.

Wegener měl pro svou teorii stěhování kontinentů samozřejmě řadu další důkazů, při nichž skvěle kombinoval poznatky z geologie a paleontologie i dalších oborů. O tom, že měl pravdu, navzdory všem kritikům, se už vědec a odvážný cestovatel, který se nebál létat v balonu ani podnikat náročné výpravy, za svého života nedozvěděl. Zahynul na podchlazení v roce 1930 při jedné expedici v Grónsku, když vezl jídlo svým kolegům na nově budovanou meteorologickou stanici. (Mimochodem, i naši geologové nedávno vybudovali v polárních oblastech výzkumnou stanici a podílejí se na výzkumu Antarktidy.)

Geologové a paleontologové musejí spolupracovat

Jak vidno geologové, paleontologové i další odborníci na vědy o Zemi spolu musejí spolupracovat, aby se dobrali nějakých smysluplných výsledků a něco nového objevili. Jednou z institucí, kde k tomu mají prostor, je Česká geologická služba. Již 90 let se zde pěstují téměř všechny geologické obory. Spolupracují tu odborníci na staré i mladší horniny, zkameněliny, podzemní vody, nerosty i zemské nitro; v moderní době k nim přibyli geoinformatici, geofyzikové a mnoho další specialistů. Česká geologická služba vznikla nedlouho po založení samostatného Československa, v roce 1919, tenkrát se ovšem jmenovala jinak. Ani předtím se však lidé bez takové instituce neobešli. Rakousko-Uhersko, jehož jsme byli součástí, mělo svůj Říšský geologický ústav ve Vídni. Pokud vás zajímá, co všechno se v České geologické službě dělo a děje, čím se její pracovníci zabývají, komu pomáhají a k čemu všemu výsledky jejich práce slouží, pak se podívejte níže na samostatnou kapitolu věnovanou České geologické službě

-mad-

Práce geologa

Práce geologa může být nemalé dobrodružství. Geologové České geologické služby pracují během zahraničních expedic v prostředí, které známe často jen z časopisů o cestování. Kdo by taky jezdil na dovolenou do horkých pouští a polopouští na Dálném východě, neprostupných džunglí Střední Ameriky nebo do krajiny ledu a sněhu v Antarktidě? Právě v místech daleko od civilizace najde geolog často ty nejzajímavější a nejvzácnější horniny a zkameněliny.

Zkameněliny v Antarktidě

Když paleontolog hledá zkameněliny v Antarktidě, v místech, kam předtím nevstoupila lidská noha, má velkou šanci najít nové a dosud nepopsané druhy vymřelých živočichů. Každá zkamenělina, kterou tam najde, je dalším svědectvím o tom, že kdysi bylo v těchto místech moře. Zkamenělá dřeva, listy a dinosauří kosti zase prozradí, že nedaleko od tohoto pradávného moře byla zalesněná souš, kde žili i dinosauři. Každá zkamenělina je vlastně malým dílkem v obrovské skládačce. Když dáme tyto dílky k sobě, můžeme zjistit, jaké bylo v době dinosaurů klima, jak vypadaly pradávné kontinenty a co žilo na souši a na dně zaniklého moře. Zkrátka, objevovat tajemný a pradávný svět zkamenělin je jako jedna velká dobrodružná detektivka.

Radek Vodrážka
člen výpravy českých geologů na Antarktidu
[radek.vodrazka (zavináč) geology (tečka) cz]

Český paleontolog našel na Antarktidě unikátní kolekci zkamenělin

Geologický výzkum Antarktidy – Fotoreportáž 2009

Česká geologická služba

České geologická službě je 90 let. Z hlediska geologické historie to je méně než okamžik, z hlediska lidské generace je to však již doba pozoruhodně dlouhá. Náš výzkumný ústav za tuto dobu několikrát změnil svůj název, měnily se jeho nadřízené orgány, jeho prestiž střídavě sílila i občas slábla během pohnutého politického vývoje. Dnes je bezesporu mezinárodně uznávanou organizací, odpovědnou za geologické výzkumy v České republice.

Proč služba?

Proč se náš ústav nazývá Česká geologická služba? Je službou ministerstvům, úřadům na všech úrovních, službou vědě a výzkumu, učitelům i studentům a celé veřejnosti. Je službou geologickou, protože má za úkol geologicky prozkoumat uzemí celé republiky. Je službou českou, protože je českým výzkumným ústavem a soustředí se hlavně na české území, i když slouží i geologii mezinárodní. Je státní geologickou službou, což znamená, že je financována převážně ze státních peněz, že je odpovědná za svou práci státu a že na prvním místě je službou státu a ne soukromým zájmům.

Dnes má své státní geologické služby téměř 100 zemí na světě, naše česká není nejstarší, ale ani nejmladší. Měli jsme své předchůdce, mohli a můžeme se učit od služeb vyspělých zemí a s mnoha z nich velmi úzce spolupracujeme.

Poslání České geologické služby

Jaké jsou povinnosti geologických služeb a tím i České geologické služby?

  • Geologická služba zpracovává údaje o geologickém složení území republiky. Proto její odborníci geologicky zkoumají každý kout naší vlasti a poznatky zanášejí do geologických map. Bez takových map by nebylo možno odpovědně rozhodovat o využití krajiny, třeba o velkých stavbách, komunikacích, chráněných oblastech krajiny a jiných zásadních otázkách. Říká se, že cokoli většího podnikat na zemském povrchu a pod ním bez geologické mapy je jako cestovat vozem do neznámé země bez automapy. Naše území jsme rozdělili na území podle geologického složení, pro každé z těch území jmenovali odpovědného „oblastního geologa“, který je informován o všem závažném, co se v něm děje. Spolupracuje s úřady, informuje o nových geologických odkryvech i o nebezpečí poškození chráněných lokalit. Geologická mapa není jen pokresleným papírem, ale vyčteme z ní mnoho o složení, stáří, porušení hornin a o ložiskách rud a nerud.
  • Geologická služba zkoumá známé i čerstvě objevené zásoby nerostných surovin a podzemních vod.
  • Varuje před nebezpečím přírodních rizik, jako jsou sesuvy, znečištění vod i půd, chrání životní prostředí před neuváženými zásahy člověka.
  • Vydává geologické publikace i mapy, mnohé poskytuje bezplatně, jiné nabízí ve své prodejně.
  • Spolupracuje na českých i mezinárodních geologických projektech, pomáhá ochraně před přírodními riziky a při využívání zdrojů nerostných surovin několika rozvojovým zemím.
  • Aby bylo možné splnit všechny tyto povinnosti, využívá Česká geologická služba svého zázemí, což jsou moderní chemické laboratoře, největší knihovna geologické literatury v Česku i obrovský archiv map a výzkumných zpráv.

Služba i výzkum

Česká geologická služba je výzkumným ústavem, spolupracuje s univerzitami, Akademií věd České republiky i jinými organizacemi. Výzkumníci České geologické služby jsou členy mezinárodních vědeckých týmů, vždyť pro geologii státní hranice nejsou bariérou. Pracují v mnoha cizích zemích, kde pomáhají mapovat a chránit před přírodními katastrofami.

Přes devadesát let České geologické služby znamená tisíce geologických objevů, stovky listů geologických map, tisíce vědeckých prací, prostě nesčíslně příspěvků české i světové vědě!

Více informací o ČGS zjistíte na dalších stránkách www.geology.cz.