O Joachimu Barrandovi

Joachim Barrande, velký paleontolog a stratigraf českého paleozoika, se narodil 10. srpna 1799 v městečku Saugues v jižní Francii. Tam dodnes část jeho rodiny žije a Joachim Barrande má pomník a pamětní desku na rodném domě. Vystudoval stavební inženýrství v Paříži a v r. 1824 jako vynikající student, matematik a znalec přírodních věd se stal vychovatelem a učitelem prince Jindřicha (Henri de Chambord), vnuka bourbonského krále Karla X.

Vyhnání Bourbonů z Francie zavedlo prince z Chambordu do Skotska, kde se Barrande seznámil s průkopníkem paleontologie starého paleozoika sirem R. I. Murchisonem. Když se francouzský královský dvůr na pozvání Habsburků přestěhoval v r. 1831 do Čech, Barrande prince doprovázel a dále sloužil jako učitel, zprvu na zámku v Buštěhradu a později na pražských Hradčanech.

Jeho postavení mu brzy umožnilo setkat se s předními českými vzdělanci jako byl profesor mineralogie Zippe, František Palacký nebo hrabě Kašpar Šternberg. Jako konzultant při projektech stavby železnic se seznámil s nálezy paleozoických zkamenělin a od dělníků získal zkameněliny, které začal systematicky studovat. Všechnu vědeckou práci vykonával z vlastních prostředků.

Když byl princem Jindřichem, který se přestěhoval do Rakouska, jmenován správcem bourbonského majetku, Barrande v Praze začal svou epochální paleontologickou práci jako čtyřicetiletý muž a věnoval se jí až do smrti 5. října 1883. Středočeskou oblast paleozoika nazval českým silurským systémem a ta na jeho počest byla později nazvána Barrandienem. V roce 1852 vyšel první svazek jeho obrovského díla Système Silurien du Centre de la Bohême (22 svazků s 1160 velkými litografickými zobrazeními zkamenělin, v nichž popsal více než 3500 druhů!) Díky Barrandovi se stalo české spodní paleozoikum známé paleontologům jako jedno z nejbohatších nalezišť fosílií kambria, ordoviku, siluru a devonu ve světě.

Stojí za zmínku, že básník Jan Neruda byl Barrandem podporován jako syn „bábinky“ Nerudové. Paní Nerudová byla dlouhá léta Barrandovou hospodyní. Joachim Barrande věnoval své vzácné sbírky Českému národnímu muzeu. Výzkumy Barrandienu stále pokračují, prokazují genialitu Barrandova díla a některé z původních Barrandových nalezišť byly prohlášeny za chráněné lokality, aby zůstaly jako památka a umožnily tak další studijní činnost. (Podle J. Kříže zpracoval V. Sattran).