:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Záplavy


Název
PopisZáplava je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobené hustým deštěm může vést k povodním a záplavám, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout či absorbovat přebytek vody. Záplavy dělíme na přívalové, jednoduché, složité a sezónní. Přívalové záplavy: vzniknou po krátkých dešťových přívalech. Jsou typické pro pouštní a polopouštní oblasti. Mohou však vznikat všude tam, kde je nedostatečné vsakování vody do půdy, třeba i ve městech s upravenou kanalizací. Jednoduché záplavy: mají jedno maximum. Způsobují je krátké vydatné deště s několika sty milimetrů srážek za několik dní. Složité záplavy: s několika maximy mohou trvat několik dní i týdnů. Vznikají, jsou-li srážky rozloženy na delší dobu a mění-li se jejich intenzita. Sezónní záplavy: patří k životu řek a jsou spojeny s pravidelnými změnami meteorologických podmínek, táním sněhu, ucpáním řečiště ledovými krami, monzunovými dešti apod. Známé jsou sezónní záplavy např. na Nilu, v povodí Gangy a Brahmaputry. V našich podmínkách vznikají záplavy táním sněhu, dlouhotrvajícími dešti nebo při rozmrzání vodních toků. Záplavy mohou vzniknout i v důsledku havárie vodohospodářských děl. Rozeznáváme tři takzvané ?zvláštní záplavy?, které mohou nastat při stavbě a provozu vodních děl: -narušením vzdouvacího tělesa (hráze vodního díla), -poruchou hradicí konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodních děl (při neřízeném odtoku vody z nádrže), -nouzovým řešením kritických situací z hlediska bezpečnosti vodního díla (mimořádné vypouštění vody z nádrže).
Laický popisZáplava je zvýšení hladiny vody, která se následně rozlije po zemském povrchu. Sezónní zvyšování vnitrozemských vod, vzedmutí vod během bouřek nebo přetečení odvodňovacích či kanalizačních systémů ve městech způsobené hustým deštěm může vést k povodním a záplavám, jestliže půda, vegetace, atmosféra nebo člověkem vyrobená zařízení nemohou pojmout či absorbovat přebytek vody. Záplavy vyskytující se v našich podmínkách lze rozdělit do několika hlavních typů: a)zimní a jarní záplavy způsobené táním sněhové pokrývky, převážně v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto záplavy se vyskytují nejvíce na podhorských tocích a propagují se dále i v nížinných úsecích velkých toků b)letní záplavy způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se obvykle na všech tocích v zasaženém území, s výraznými důsledky na středních a větších tocích c)letní záplavy způsobené krátkodobými srážkami velké intensity (často přes 100 mm za několik málo hodin) zasahujícími poměrně malá území. Mohou se vyskytovat kdekoli na malých tocích, katastrofální důsledky mají zejména na sklonitých povodích vějířovitého tvaru d)zimní záplavové situace způsobené ledovými jevy na tocích i při relativně menších průtocích. Vyskytují se v úsecích toků náchylných ke vzniku ledových nápěchů a ledových zácp.
NebezpečíBezprostřední ohrožení lidských životů a majetku.
ProblémyHrozba zborcení narušených budov, sesuvy půdy, epidemie.
DůsledkyZaplavené záplavové území, prudký proud vody v tocích, vystoupení vodních toků nad úroveň břehů.
Co dělatOchranu před záplavami dělíme:a)preventivní opatření b)bezprostřední ochranu před záplavami c)opatření po záplavách. add a)prevence je plánovaná činnost, do níž spadá zpracování povodňových plánů, stanovování zátopových území a jejich vyklízení, příprava účastníků povodňové ochrany. Mezi dlouhodobé akce spadá i plánování výstavby budov nebo jiných objektů s ohledem na možnost vzniku záplav, využití půdy, zalesňování svahů, tvorba retenčních kanálů a nádrží. Je snaha upravit řeku a její okolí tak, aby hrozba vzniku záplav byla co nejmenší. Stavba hrází je nejstarší a stále důležitou ochranou. V ochranných hrázích mohou být uzavíratelné propusti, kterými se po záplavě vpouští voda zpět do koryta. Jindy se jimi dají podle plánu vypouštět vody nesoucí jíl. Hráze jsou stavěny z materiálu, který je k dispozici a zpevňují se cihlami, kameny nebo betonem. Při bezprostředním nebezpečí se často používají pytle s pískem. add b)v době povodní a záplav zahrnuje bezprostřední ochrana činnost předpovědní povodňové služby a hlásné povodňové služby, varování při nebezpečí povodně, zřízení činnosti hlídkové služby, povodňové zabezpečení a záchranné práce. add c)opatření po povodních-záplavách: obnovení záplavami narušených funkcí, odstranění povodňových-záplavových škod, zjištění příčin negativně ovlivňujících průběh povodní-záplav.
Co NEdělatNekonzumovat vodu a jídlo ze zaplavených oblastí-možnost-hrozba epidemie. Nechodit do níže položených míst, která může zaplavit voda, neprojíždět již zaplavená místa na kole ani automobilem. Pokud neklesne hladina podzemní vody, je odčerpávání zatopených prostor nejen zbytečné, ale může i vážně poškodit izolaci a statiku budovy.

Geneze geohazardu

Příčinyzáplavy; přívalové povodně
Souvisejicí procesySesuvy, řícení-borcení budov

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; zemědělskou činnost; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; terénní úpravy; hospodářské využití lesa
Ohrožujelesní porost; podzemní voda; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; hospodářská zvířata; chráněné území ; krajinné prvky; zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; pozemky; ložiska nerostných surovin; půda, horninové prostředí

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
PodmínkaPokud záplavy ohrožují bezprostředně obecný zájem (život a zdraví osob, jejich majetek, stávající nebo připravované investice)

Právní rámec

Podpora v legislativěZákon č.138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona ČNR č.425/1990 Sb., zákona č.114/1995 Sb., zákona č.14/1998 Sb. a zákona č.58/1998 Sb. Zákon ČNR č.130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění zákona ČNR č.49/1982 Sb., zákona ČNR č.425/1990 Sb., zákona ČNR č.23/1992 Sb., zákona ČNR č.458/1992 Sb.(úplné znění), ve znění zákona č.114/1995 Sb. Nařízení vlády č.100/1999 Sb., o ochraně před povodněmi Metodický pokyn č.8 odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby (Věstník MŽP č. 4/98)

Rozšíření jevu

RozšířeníCelorepublikove
Přesah do okolních státůRakousko; Slovensko; Německo; Polsko
Výskyt v modelových územích projektuPřehrada Šance; Ústecko; Vsetínsko
Nejbližší lokality modelovému územípovodí Moravy, povodí Labe

Časový charakter

Frekvence výskytůNepravidelná - v závislosti na více faktorech (počasí-srážky-zvýšení hladiny toků, kvalita hrází u vodních nádrží atd.)
Délka trváníOd pár hodin po celé týdny.

Monitoring jevu

Jev je monitorovánano
Jev monitoruje / monitorovalČHMÚ, VÚV, MŽP
Historicky významné výskytyposlední-7/2006

Informační zdroje

Získávání informacíPovodňové orgány obcí a krajů získávají informace od ČHMÚ, od MŽP, od VÚV.
Detailní informaceOd místních správních úřadů, místní rozhlas, sdělovací prostředky, Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Výzkumný ústav vodohospodářský (VÚV).

Digitální modely průběhu záplav ?

Vlastník zdrojeVÚV, ČHMÚ
Obor zdrojeHydrogeologie

Vodohospodářské mapy, 1:50 000

Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeVÚV
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

Záplavová území 1:5 000 a 1:10 000

Sledované prvkyrozsah zaplavených území
Měřítko1:5000
Vlastník zdrojeMŽP ČR (Povodí)
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

Sestavil: Šikula
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability