Metan a další plyny v oblastech akumulace uhlovodí
| Název | metan a další plyny v oblastech generace, migrace a akumulace uhlovodíků a plyn související s provozem podzemních zásobníků |
| Popis | Při rokladu organické hmoty rozptýlené v sedimentárních horninách vzniká za určitých podmínek (teplotní konverzí, aktivitou mikroorganismů) plyn, zejména metan. Tento proces je nepřetržitý a postihuje veškerou organickou hmotu po odumření, depozici a překrytí dalšími sedimenty. Z hlediska rizik je rozhodující zejména podíl plynu vzniklý teplotní konverzí organické hmoty hornin, tzv. kerogenu. Převážná většina generovaného plynu uniká nakonec do ovzduší, pouze nepatrná část dává za příznivých podmínek vznik ložiskám uhlovodíků (kolektory utěsněné krycím ekránem). Kontinuální migrace uhlovodíkových fluid směrem k povrchu, tedy do prostředí s obvykle nižším tlakem a teplotou, může vést k zaplnění přírodních i umělých kavern a objektů tímto výbušným plynem, a to jak v oblastech ložisek uhlovodíků, tak i mimo ně, kde však potenciálně ke generaci plynu dochází a současně existují podél výstupových cest při povrchu objekty schopné plyn nekontrolovaně akumulovat. |
| Laický popis | Jde o riziko vyplývající z geochemických dějů primárně nezávislých na činnosti člověka. V oblastech s výskytem sedimentárních hornin obsahujících rozptýlenou organickou hmotu vznikají jejím teplotním rozkladem (při teplotách vyšších než ca 50 st. C) uhlovodíky. V určitých mezních situacích může dojít k nahromadění přírodního metanu v relativně uzavřených prostorách a tím i k riziku jeho výbuchu, spojeného s ohrožením života lidí a majetku. |
| Nebezpečí | 1. riziko výbuchu 2. průběžné zvyšování koncentrace metanu v ovzduší (méně důležité a málo ovlivnitelné). |
| Problémy | Ohrožení staveb a pozemků s objekty potenciální akumulace metanu dlouhodobá rizika spojená se zvýšním koncentrace metanu. |
| Důsledky | Přirozené výrony plynu na polích v minulosti využívané k zakládání ohňu a úpravě poživatin (například pečení brambor romským etnikem na polích nad Slavkovem u Brna) |
| Co dělat | Důsledný monitoring v bývalých i současných naftových terénech a oblastech s PZP, ve kterých současně existují možnosti akumulace. |
| Co NEdělat | Podcenění problému. |
Geneze geohazardu | |
| Příčiny | těžba; úpravny, výroba, průmysl; tektonika; sedimentace; teplota klimatu; staré ekologické zátěže; plyny |
| Antropogenní pozn. | Rizika plynoucí ze samotné existence objektů schopných akumulovat plyn, prostorová vazba zejména na oblasti bývalé a současné těžby plynu a ropy (budovy, sklady, ale také mělce uložené kolektory přírodní geneze)a současné generace uhlovodíkových fluid. |
| Exogenní pozn. | Exogenní biogenní metan může mít stejné rizikové projevy jako metan katagenní (generovaný v hloubkách od ca 2,5 do ca 5,5 km a teplotách nad 50 st. C). |
| Endogenní pozn. | Termogeneze plynu v hloubkách odpovídajících minimálně 50 stupňů C, subsidence jako hlavní hybatel konverze kerogenu na uhlovodíky a vzniku migrační fronty fluid, pohybující se podél ploch nespojitosti (například mylonitizované zóny při násunu příkrovů, jiné tektonické zlomové zóny a zlomové systémy atd.) a také postupně prostupující porézním prostředím. |
| Souvisejicí procesy | Nepřetržitost procesu konverze organické hmoty (kerogenu) na uhlovodíky, zejména metan. |
Společenský vliv | |
| Omezuje | územní plán; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; terénní úpravy |
| Poznámka | Potřeba poznání migrace fluid a podmíněná volba druhu a rozsahu činnosti. |
| Ohrožuje | život obyvatel; stavby; ovzduší; zdraví obyvatel; půda, horninové prostředí |
| Poznámka | Potenciální okamžité ohrožení života, zdraví a majetku, dlouhodobé ohrožení kvality ovzduší. |
Rizikovost jevu | |
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | Zvýšná koncentrace plynu (metanu) v uzavřených prostorách. |
Právní rámec | |
| Podpora v legislativě | Definice rizikovosti není upravena s výjimkou předpisů platných pro průzkum a těžbu uhlovodíků |
Rozšíření jevu | |
| Rozšíření | Regionalni(kraje, okresy) |
| Rizikové oblasti | okresy Hodonín, Břeclav, Brno-venkov, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Vsetín, Frýdek-Místek, Třinec, Karviná. |
| Přesah do okolních států | Rakousko; Slovensko; Polsko |
| Výskyt v modelových územích projektu | Přehrada Šance; Vsetínsko |
| Nejbližší lokality modelovému území | nelze stanovit |
Časový charakter | |
| Frekvence výskytů | V závislosti na míře nakumulování plynu v přírodních i antropogenních mělce uložených objektech. |
| Délka trvání | Trvalé riziko plynoucí z nepřetržité dotace fluid obsahující plyn v určitých oblastech. |
| Poznámka | Intenzita rizika by neměla přímo záviset na čase, podmínky generace uhlovodíků v geologických jednotkách jsou v námi postižitelných časových jednotkách prakticky neměnné. |
Monitoring jevu | |
| Jev monitoruje / monitoroval | Geohazard není systematicky monitorován. |
| Metody monitoringu | Atmogeochemie. |
| Historicky významné výskyty | Výrony plynu v tradičních naftových terénech karpatské předhlubně a vídeňské pánve. |
Informační zdroje | |
| Získávání informací | Místní obecní úřady, Česká geologická služba, organizace zabývající se atmogeochemií, těžební organizace, provozovatelé PZP. |
| Detailní informace | V souborné a přehledné podobě zatím nikde. |
Sestavil: Müller