baner k 90. výročí České geologické služby

Historie České geologické služby

Česká geologická služba prošla za 90 let své existence etapami bouřlivých změn i obdobími klidného rozvoje. Jelikož byla vždy službou státní, odrážely se v jejím vývoji politické i ekonomické změny.
Od nejskromnějších začátků s několika zaměstnanci v pronajatých a zapůjčených prostorách postupně rozšířila svá pracoviště jak do známých historických paláců, tak nově postavených budov.
Česká geologická služba, založená v roce 1919 jako československá, byla jedním z dědiců rakouské říšské geologické služby, která je s rokem založení 1849 třetí nejstarší na světě.


Široký záběr – od regionálního výzkumu až po posudkovou činnost
Dva měsíce po rozpadu Rakouska-Uherska, 13. prosince 1918, sepsali a podepsali čtyři významní čeští geologové – prof. Cyril Purkyně, prof. dr. Karel Vrba, dr. Jaroslav Perner a prof. dr. František Slavík, „zástupci geologického, mineralogického a paleontologického odvětví vědního na České akademii pro vědy, slovesnost a umění“ – tzv. pamětní spis. V něm se doporučuje založení státní geologické služby, která by měla takovou náplň a program, jaké mají státní geologické služby dodnes. Důvody byly tak zřejmé, že geologická služba byla pod názvem Státní geologický ústav Republiky československé založena 7. 7. 1919 jako výzkumný ústav v resortu Ministerstva veřejných prací.
Ústav začíná ihned po svém založení v roce 1919 se systematickým regionálním výzkumem a mapováním. Jeho geologové rovněž zpracovávají stovky posudků týkajících se stavební geologie, hydrogeologie a ložiskových prognóz. Tento trend se za okupace rozšiřuje o pedologický výzkum, přehodnocení ložisek a dokumentaci.
V přechodném poválečném období převládá aplikovaná geologie. Poté se dlouhodobě uplatňuje základní geologické a odvozené mapování v různém měřítku a publikují se nové poznatky o geologickém složení republiky. Velká část aplikované geologie se tehdy přenesla na nově zřizované resortní organizace.
Padesátá léta a začátek šedesátých let 20. století znamenají dokončení mapování v měřítku 1 : 200 000 a rozkvět specializací i laboratorních metod. Výsledkem jsou syntézy o geologické stavbě státního území. Následují velké projekty věnované podloží křídy, karpatské předhlubni i ložiskovým prognózám a připravuje se 23. mezinárodní geologický kongres. Dokončují se odvozené mapy,  rozšiřuje se spolupráce na mezinárodních projektech. V dalších dvou desetiletích  startují první environmentální programy, založeno je výpočetní středisko, rozvíjí se gigantický projekt geologických a účelových map v měřítku  1 : 50 000.
Po roce 1989 se důraz klade na environmentální studie, badatelský výzkum se zařazuje do národních i mezinárodních grantových projektů. Dodnes rostou požadavky na posudky z aplikované geologie, rozšiřuje se použití moderních laboratorních metod v regionálním výzkumu. Ústav se zapojuje do pomoci rozvojovým zemím.
Česká geologická služba prošla složitým vývojem, měnil se její název, sídla, statut i administrativní zařazení. Od doby svého vzniku až dodnes vždy byla státním ústavem, odpovědným za geologický výzkum a objektivní hodnocení geologické situace dřívějšího Československa a dnešní České republiky.
Po období mezinárodní izolace se Česká geologická služba stává součástí evropské a světové sítě státních geologických služeb a náplň její činnosti odpovídá pojetí těchto služeb ve vyspělých zemích.
Doc. RNDr. Zdeněk Kukal, DrSc.