Vulkanity

Vulkanická činnost na území České republiky je v geologických formacích zaznamenána zejména v období spodního a svrchního paleozoika, dále v terciérních uloženinách a místy časově přesahuje až do kvartéru.

Vulkanické struktury v nepřístupných stěnách mohou být v případě složité geometrie dokumentovány s pomocí dálkově ovládaného modelu vrtulníku. Tato metoda poskytuje jak detailní záběry horninových výchozů, tak netradiční pohledy na mnohdy známá tělesa vulkanitů. Záběr pochází ze snímkování v okolí zříceniny Trosky v Českém ráji. (Autor: V. Rapprich)

Vulkanologové se zaměřují zejména na složení magmat a tvary vulkanických a subvulkanických těles. Z těchto údajů interpretují procesy tavení na rozhraní zemské kůry s pláštěm a procesy mísení magmat různého složení. Spolu s radiometrickým datováním výlevných hornin poté skládají obrázek geotektonického vývoje, který vulkanickou aktivitu v jednotlivých obdobích zapříčinil.

Sloupcovitá odlučnost alkalických bazaltů, tzv. "Čedičové varhany" na lokalitě Zlatý vrch.

Přestože v České republice nejsou z historických záznamů známy sopečné erupce, ani jiné nebezpečné jevy spjaté s vulkanickou aktivitou, ještě v době geologicky nedávné, před několika miliony let, doznívala na území Čech i Moravy rozsáhlá sopečná činnost spjatá s reaktivací starých zlomových pásem. K té došlo pravděpodobně díky Alpinskému vrásnění na jih a východ od našeho území. Dodnes drobná, sotva znatelná zemětřesení, bahenní sopky a další postvulkanické jevy, například v okolí Chebu, stále ukazují na přítomnost magmatu pod zemským povrchem.
Kromě porozumění těmto potenciálním rizikům přináší studium a mapování vulkanických hornin nové zdroje nerostných surovin, například zeolitů nebo bentonitu.