Metamorfované horniny

Metamorfované horniny tvoří přes 40 % povrchu území ČR a dále významnou část podloží pokryvných sedimentárních formací. Jejich vznik je spjatý s působením vysokých teplot a tlaků (nad 150-200 °C a c. 1 500 atmosfér), kdy dochází k přeměně (metamorfóze) původních sedimentárních nebo magmatických hornin. Ta zahrnuje zejména růst nových minerálů na úkor původních, a obvykle jejich přednostní orientaci do ploch foliace ("břidličnatosti"). Za vysokých teplot nad c. 650 °C dochází dále k částečnému tavení těchto hornin.
Území ČR zahrnuje jednotky od nejnižších stupňů metamorfózy až po horniny, které prodělaly přeměnu při teplotách vyšších než 900 °C nebo tlacích přesahujících 25 000 atmosfér (2.5 GPa). Vznikaly částečně během svrchně-proterozoické kadomské (c. 650-550 milionů let) a zejména svrchně-paleozoické variské orogeneze (c. 390-310 milionů let staré). Postihuje je několik systémů zlomů reaktivovaných místy až do současnosti.

Tektonický model paleozoické kontinentální kolize v západní části českého masívu (Autor: J. Franěk)

Výzkum metamorfitů zahrnuje široké spektrum od prakticky zaměřených témat přes výzkum navazující na základní geologické mapování (např. interpretace a experimentální práce v granulitech kutnohorského krystalinika) až po řešení čistě vědeckých otázek. Petrologické a strukturní studie jsou završeny odbornými pracemi zaměřenými na litotektonickou korelaci jednotek a jejich geodynamický a reologický vývoj, zejména během variské orogeneze v mladším paleozoiku. Získaná terénní data, spolu s rešeršním zpracováním vybraných lokalit, jsou využívána např. pro zpracování detailních odborných posudků pro Správu úložišť radioaktivních odpadů ČR. Tyto práce směřují k vyhledání vhodné lokality pro vybudování hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva.