|
Dálkový průzkum země (DPZ) je dnes díky novým vesmírným programům a rychle se vyvíjejícím technologiím nejrozšířenější metodou získávání prostorových dat o zemském povrchu a objektech. Kromě toho, že satelitní data přinášejí synoptický pohled na studovanou oblast, je jejich hlavním přínosem i možnost kombinovat prostorovou informaci s tématickou (kvalitativní hodnoty zkoumaného objektu) a temporální (systematicky pořizovaná archivní data umožňují vyhodnocení časové řady snímků).
|
|
Různé druhy povrchů definované svým charakteristickým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi lze identifikovat pomocí spektroskopických (spektrometrických) metod, které mohou využívat buďto pozemních měření nebo vyhodnocovat data pořizovaná distančně, bez fyzického kontaktu se zemským povrchem. V případě distančních metod se využívá hyperspektrální senzor, který pořizuje velké množství obrazových záznamů daného území ve velmi úzkých na sebe navazujících intervalech spektra v oblasti viditelného, blízkého a středního infračerveného elektromagnetického záření. Tento spojitý záznam se dále využívá k identifikaci a kvantitativnímu stanovení široké škály fyzikálních, chemických a biochemických parametrů povrchu Země). Specializované pracoviště DPZ se v současné době soustředí na aplikaci metod obrazové spektroskopie s využitím optických hyperspektrálních dat. Jednou z jeho stěžejních výzkumných aktivit je studium vztahu zdravotního stavu vegetace a geochemického složení půdního substrátu. Využívají se při tom hyperspektrální data senzoru Hymap. Tento výzkum je v současné době financován jak na národní (GAČR 205/09/1989), tak i mezinárodní úrovni (FP7, EO-MINERS, grant 244242). V blízké budoucnosti je plánováno rozšíření aktivit pracoviště DPZ do oblasti hyperspektrálního termálního snímkování, které doplní poznatky získané při práci s hyperspektrálními daty v oblasti viditelného, blízkého a středního infračerveného záření (optická data).
|
Odkazy
Kontakty
cz