Výzkum stavby a vývoje zemské kůry

Základní regionální geologický výzkum v Českém masívu a Západních Karpatech je úzce svázán s geologickým mapováním a probíhá ve spolupráci s ostatními geologickými institucemi v ČR i v zahraničí. Pro léta 2016-2020 je členěn na sekce Geologické mapování a regionální geologický výzkum v ČR a zahraničí, Modelování a vizualizace 3D stavby zemské kůry, Porozumění endogenním procesům v minulosti a současnosti a Exogenní geologii. Výzkum zemské kůry se zabývá se specifickou problematikou tektonometamorfního vývoje krystalinika, vmístěním magmatických těles, absolutním stářím metasedimentů a granitoidů, tektonosedimentárním vývojem akumulačních oblastí, lito- a biostratigrafií sedimentů včetně paleoenvironmentálních interpretací. Složení a tektonika geologického podloží určuje charakter dalšího geologického a topografického vývoje každé oblasti, a nepřímo tak ovlivňuje i veškerou biosféru. Výsledky jsou prezentovány na mezinárodních konferencích a publikovány v recenzovaných periodikách a monografiích.
Jedním ze základních úkolů ČGS je udržení know-how o geologické stavbě ČR na nejvyšší současné úrovni, aby bylo možné podávat o něm v rámci regionálního a aplikovaného výzkumu co nejkvalitnější informace potřebné pro geoinformační systém státu, příslušné databáze, geotechnické firmy a další průmyslové a stavební organizace. Vybraní odborníci ČGS jsou pověřeni funkcí oblastních geologů. Komplexní regionální a hloubkový výzkum litosféry je možno členit na tři okruhy: geologické mapování, rozvoj výzkumných metod a modelování systémů neživé přírody.

1. Mapování geologické stavby území ČR i v zahraničí

Geologické mapování státního území České republiky se soustřeďuje zejména na podpovrchovou stavbu Českého masivu a Západních Karpat, složení dílčích geologických jednotek, petrologickou a geochemickou charakteristiku krystalinických formací a vývoj sedimentárních pánví. Specializované paleontologické, paleoekologické a biostratigrafické výzkumy jsou systematicky vedeny ve vybraných sedimentárních formacích.

Seznam projektů výzkumu stavby a vývoje zemské kůry naleznete zde.
V návaznosti na pokrytí ČR geologickými a účelovými mapami 1 : 50 000 bylo od roku 1996 obnoveno geologické mapování v měřítku 1 : 25 000, které je soustředěno v oblastech NP Šumava, NP Krkonoše, CHKO Žďárské vrchy, CHKO Jeseníky, Křivoklátsko, Plzeňsko, Polabí, Doupovské hory, Maleník-Poodří a Vsetínsko.
Podrobné geologické mapování slouží k prohloubení poznání velkoplošných zvláště chráněných územích přírody a k řešení problematiky využívání nerostných zdrojů v těchto územích. Pro orgány územního plánování zajišťují pracovníci ČGS účelové geologické mapy, komplexní posudky k investiční výstavbě a k veškerým geovědním problematikám.
Prohlédněte si nabídku hotových on-line geologických map.
ČGS zaštiťuje ekologický dohled nad těžbou nerostných surovin a odbornou spolupráci na přípravě legislativy související s výkonem státní geologické služby.

3D geologické modely horninového podloží České Republiky

Geologické mapy v širším slova smyslu zahrnují také 3D mapy, resp. 3D geologické modely. Jejich tvorba je v současnosti spojena hlavně s plánováním úložišť radioaktivního odpadu a CO2, dopravních liniových staveb a s využitím geotermální energie. Modely tedy vznikají pouze na odpovídajících zájmových územích. Až bude na základě těchto pilotních oblastí stanovena jednotná metodika tvorby 3D geologických modelů na České geologické službě, bude možné tyto výstupy vytvářet v koordinaci se systematickým geologickým mapováním.

2. Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních a stratigrafických metod

Rozvoj geochronologických, geochemických, petrologických, strukturních a stratigrafických metod je opřen o stále se zpřesňující instrumentální metody umožňující nahlédnout do látkové, fázové a strukturní charakteristiky hornin a minerálů.
Zde naleznete seznam vlastních laboratorních metod využívaných v ČGS pro výzkum a informace o laboratořích ČGS.
Zpracování informací o horninách vyžaduje také archivaci hmotného materiálu, tvorbu databází dokumentačních a analytických dat, a samozřejmě syntézu a interpretaci získaných dat. To vše směřuje k pochopení vývoje jednotlivých souborů hornin, zhodnocení jejich využitelnosti pro potřeby lidské populace a k určení vlivu geologického vývoje na biosféru.

3. Studium a modelování geosystémů – interakce endogenních a exogenních procesů

Složité procesy exogenních interakcí zohledňují především výzkumná témata zaměřená na sedimentární a vulkanické horniny, které jsou exogenními interakcemi daleko více ovlivněny nebo naopak exogenní procesy sami iniciují. Neocenitelným nástrojem pro jejich sledování jsou kromě klasických geologických postupů také metody užité geofyziky a dálkového průzkumu země (DPZ).

Magmatické horniny jsou opakovaně předmětem aplikovaného výzkumu zaměřeného na chování v průběhu procesů (alterací, difůze, pohybu fluid a vody, v geochemické, termální a dynamické zátěži a pod.) v zájmu zabezpečení úložišť různého typu, či hledání alternativních zdrojů energie.

Zahraniční činnost

Geologové ČGS se podílí na několika typech výzkumných zahraničních projektů. Jedním typem jsou mnohostranné projekty pod koordinací Mezinárodní unie geologických věd (IUGS, UNESCO, IGCP, )zaměřené na náročné programy s korelaci geologických fenoménů napříč současnými kontinety. Dalším typem je bilaterální spolupráce často využívající specifické laboratorní metody nebo spolupráci se zahraničními geologickými službami ve formě konkrétních výzkumných úkolů a programů. Výzkum podporovaný jak Grantovou agenturou ČR, tak Technickou agenturou ČR již běžně pracuje s mezinárodními řešitelskými týmy. Významným typem jsou projekty rozvojové pomoci umožňující export a uplatnění získaného know-how v rozvojových zemích.

Zveřejňování výsledků výzkumu

Nová data jsou zpracovávána a nově interpretována spolu s daty staršími, získanými z geologických a geofyzikálních prací provedených v minulosti. Završení jednotlivých projektů regionálního výzkumu představuje publikace získaných výsledků a vědeckých interpretací, jako základní forma zpřístupňování výsledků geologických prací odborné i laické veřejnosti. Tyto práce jsou prezentovány v našich i zahraničních časopisech, na odborných konferencích i popularizační činností. Specialisté ČGS jsou členy redakčních rad mezinárodních časopisů.
Vědečtí pracovníci ČGS se významnou měrou podílejí na výchově vysokoškolských studentů formou školitelského dohledu nad sestavováním diplomových a doktorských prací a přímou výchovou v rámci pracovního zapojení v ČGS ještě před dokončením vysokoškolského studia. Tím přispívají rovněž k udržení know-how v jednotlivých oborech na dostatečné úrovni.