Výzkum nerostných zdrojů a vlivu jejich těžby a úpravy na životní prostředí

Hlavním cílem výzkumu v rámci bloku Nerostné zdroje je vyhodnocování zákonitosti vývoje, složení a stavby nerostných akumulací České republiky, posouzení jejich průmyslového potenciálu a vlivu těžby a úpravy surovin na životní prostředí. Pro zajištění tohoto cíle je velká pozornost věnována zachycení současných trendů v ložiskové geologii v rámci mezinárodní spolupráce a zahraničních projektů.

Ložiska rud

Výzkum rudních mineralizací je zaměřen především na datování jejich stáří v kontextu litologického, strukturního a metamorfního vývoje Českého masivu. Je rozvíjena metoda datování stáří různých typů mineralizací metodou Re-Os.

Výzkum hospodářského potenciálu ložisek rud a nerudních surovin, včetně využití doprovodných surovin (vzácné prvky), je zaměřen zejména na oblast Krušných hor (Přeshraniční registr nerostných surovin, projekt ve spolupráci se spolkovou zemí Sasko).

Geochemický a mineralogický výzkum ložisek zahrnuje jednak studium primárních a sekundárních mineralizací v klasických rudních revírech, jednak posouzení možnost výskytů netradičních typů mineralizace.

Zvláštní pozornost je věnována výzkumu výskytů mineralizace kovů platinové skupiny. Zákonitosti vzniku platinové mineralizace jsou studovány nejen v terénu ale i experimentálně, v rámci široké mezinárodní spolupráce.

Zlato (Au) a minerály skupiny Pt kovů (atokit, (Pd,Pt)3S, sperrylit, PtAs2 a paolovit, Pd2Sn) v rudách Cu-Ni ložiska Norilsk, Ruská federace. Odražené světlo. (Autor: A. Vymazalová)

Česká geologická služba se podílí na výzkumu akumulací nerostných surovin a oceňování jejich ekonomického potenciálu v celé řadě zemí v Africe, Asii i v Latinské Americe. V současné době je Česká geologická služba členem konsorcia projektu „Tektonický vývoj a prognóza minerálního potenciálu Západní Afriky” (projekt AMIRA-WAXI).

V rámci operačního programu přeshraniční spolupráce se spolkovou zemí Sasko je prováděn archeologický výzkum historie lokalit se středověkou těžbou nerostných surovin v Krušných horách (projekt Archaeomontan).

Nerudní suroviny

Výzkum nerudních surovin je zaměřen zejména na bentonity a na možnost jejich použití jako sorbentů. V rámci studia cyprisových jílovců sokolovské pánve jsou sledovány nejen paleogeografické a paleoklimatologické aspekty jejich sedimentace ale i jejich technologické vlastnosti a možnosti použití při rekultivacích.

Hnědouhelný lom Družba u Nového Sedla, sokolovská pánev. Cyprisové jílovce v nadloží těžené sloje Antonín jsou používány pro výrobu lehčené izolační keramiky a jako rekultivační surovina. V menší míře se používají pro výrobu zahradních substrátů a jako náhrada přírodních zeolitů. (Autor: Ilja Knésl)

Pozornost je věnována i inventarizaci a technologickému zhodnocení surovin pro hrubou a ušlechtilou kamenickou výrobu.

Energetické suroviny

Česká geologická služba dlouhodobě spolupracuje se státním podnikem Diamo při výzkumu ložisek uranových rud, na ložisku Příbram a zejména na těženém ložisku Rožná. V současné době se podílí na geochemickém výzkumu hlubších pater ložiska Rožná a na zhodnocení geologické stavby okolí tohoto ložiska v rámci jeho uvažované konverze na podzemní zásobník plynu.

Výzkum uhlí je v současné době zaměřen zejména na ložiska sokolovské a severočeské hnědouhelné pánve. V severočeské uhelné pánvi jsou řešeny možnosti inovační metody hlubinného dobývání a budoucí dotěžby zásob z uhelných řezů po povrchové těžbě pro efektivní využívání zásob hnědého uhlí za územně ekologickými limity. Ve spolupráci s Ústavem struktury a mechaniky hornin AV ČR se pracovníci ČGS podílejí na výzkumu zákonitostí, které určují vývoj uhelných slojí v sokolovské uhelné pánvi.

Výzkum ložisek nafty a plynu je zaměřen zejména na uhlovodíkové systémy a na faktory které určují hermetičnost podzemních zásobníků plynu. Součástí výzkumu energetického potenciálu České republiky je 3D modelování poloh bitumenních jílovců v podkrkonošské pánvi.

Mimo tradičních zdrojů energetických surovin jsou studovány možnosti získávání plynu při hydraulickém štěpení uhlí a černých břidlic. Výzkum je zaměřen nejen na kvantitativní a kvalitativní posouzení vhodných surovin ale i na posouzení dopadů průzkumu a případné těžby na životní prostředí.

Součástí výzkumných aktivit je i snaha o zlepšení informační struktury o ložiscích nerostných surovin.

Vliv těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí

Česká geologická služba dlouhodobě sleduje vliv těžby a úpravy nerostných surovin na životní prostředí i možnost využití odpadních surovin z těžeb a úpravárenských provozů. V současné době probíhá výzkum distribuce vzácných a drahých kovů v odpadech z těžby a jsou studovány i možnosti jejich získávání v rámci environmentálních limitů.

Výzkum probíhá i v oblasti zhodnocení průmyslového potenciálu podzemních prostor po těžbě nerostných surovin.

Vyhodnocení environmentálních vlivů těžby hnědého uhlí je studováno pomocí analýz dat hyperspektrálního sensoru ARES.

Vliv těžby a úpravy rud na životní prostředí je studován v řadě hornických oblastí Namibie (Tsumeb, Berg Aukas, Rosh Pinah) a v Zambii (Odkaz 11 Poster Kafue).

Česká geologická služba je rovněž koordinátorem mezinárodního projektu IGCP/SIDA 594 "Mining and the Environment in Africa".

Členství v mezinárodních organizacích

Odborníci České geologické služby se v různých funkcích podílejí i na práci řady mezinárodních organizací které se zabývají výzkumem nerostných surovin. (Eurogeosurvey, SGA, SEG, IAGOD, AAPG).

Čeští geologové dlouhodobě monitorují vliv těžby a úpravy měděných a kobaltových rud na životní prostředí a zdraví obyvatelstva v provincii Copperbelt v Zambii. Jedním z hlavních zdrojů kontaminace ovzduší, půd a vegetace toxickými látkami jsou plynné a pevné emise z huti v Mufuliře (na obrázku). (Autor: Bohdan Kříbek)