Geologické mapování 1 : 50 000 a zhodnocení ekonomického potenciálu vybrané oblasti Západního Mongolska

Doba trvání: 2003–2007
Financování: MŽP/MZV
Vedoucí projektu: RNDr. Pavel Hanžl, Dr.

Mongolsko jako země nekonečných obzorů, stepí, divokých hor a pouští, ale i netušeného nerostného bohatství přitahuje geology a prospekční firmy z celého světa. Protože ložiskový průzkum není možný bez kvalitních geologických map, má mongolská vláda zájem o tvorbu těchto map, neboť zdroje surovin jsou v této vnitrokontinentální zemi jednou z mála šancí, jak zvýšit životní úroveň obyvatelstva. Proto bylo základním cílem projektu sestavení geologických, hydrogeologických a geochemických map v oblasti styku Mongolského a Gobijského Altaje, s důrazem na ložiskovou problematiku.

Projekt začal přípravnými pracemi v roce 2003. Terénní práce proběhly v letech 2004–2006, vždy v letních měsících, závěrečná zpráva byla předána Mongolskému úřadu pro ropu a nerostné suroviny v květnu 2007. Celkem bylo sestaveno 87 map v měřítcích 1 : 50 000 a 1 : 100 000, které pokryly oblast o rozloze téměř 4000 km².

Oblast patří geologicky mezi neoproterozoické až spodnopaleozoické komplexy Jezerní zóny na severu a varisky konsolidovanou oblast Gobijského Altaje na jihu. Tyto dvě oblasti odděluje seizmicky aktivní intrakontinentální zlomové pásmo Ich Bogd. Pro severní oblast jsou také charakteristická permská vulkanická centra a mezozoické sedimenty s četnými bazaltovými výlevy. (Autor: Pavel Hanžl)

V rámci projektu byl shromážděn velký objem dat, unikátní nejen svým rozsahem, ale i šířkou zaměření. Data obsahují primární geologickou dokumentaci, terénní měření a laboratorní analýzy pro geologické, geochemické a prospekční, hydrogeologické, sedimentologické, mineralogické, petrologické a geofyzikální interpretace. Tato data byla soustředěna v informačním systému, který byl nejen jedním z výstupů projektu, ale v průběhu sběru a zpracování dat sloužil také jako pracovní nástroj pro tvorbu a aktualizaci účelových terénních podkladů a kontrolní i analytickou činnost.

Při geologickém mapování bylo popsáno množství pozoruhodných geologických odkryvů, ale i mineralogických či paleontologických lokalit, které podporují nové pohledy na geologickou stavbu oblasti.

Hydrogeologické mapování ověřilo v oblasti chudé na vodu téměř všechny vodní zdroje. Údaje o nich byly kromě přesné lokalizace doplněny i o základní fyzikální a chemické parametry.

Na základě výsledků geochemického mapování, založeného především na šlichové prospekci a geochemii říčních sedimentů, byla vytipována řada geochemických anomálií a v terénu nalezeno několik perspektivních výskytů mineralizací Au, Cu nebo As-Sb-Hg. V oblasti bylo zjištěno rovněž několik zajímavých akumulací nerudních surovin, zvláště vysokoprocentních vápenců a štěrkopísků.

Vrtný průzkum produktivních bazálních štěrkopísků a šlichování vrtného jádra. (Autor: Antonín Seifert)