Rozvojová pomoc Afghánistánu při obnově fungování geologických institucí se zaměřením na využívání surovinových zdrojů

Doba trvání: 2005–2007
Financování: MŽP/MZV
Vedoucí projektu: Ing. Ilja Knésl

V letech 2005–2007 se Česká geologická služba podílela na projektu Rozvojová pomoc Afghánistánu při obnově fungování geologických institucí se zaměřením na využívání surovinových zdrojů. Projekt vedla firma GET, s. r. o., spolu s Přírodovědeckou fakultou Karlovy univerzity a účastnily se ho také Geologická služba Afghánistánu (GSA) a Kábulská univerzita – Fakulta geologických věd. Projekt byl rozdělen na dvě části – vzdělávací a terénní, které probíhaly souběžně. Vzdělávací část probíhala formou školení, kurzů a přednášek v oboru petrologie, strukturní geologie a dálkového průzkumu Země na kábulských univerzitách. Jejich cílem bylo především napomoci zavádění metodických postupů pro řádné, racionální a komplexní využívání nerostných zdrojů v souladu s principy udržitelného rozvoje. Moderní metody geologického průzkumu pak naši geologové spolu s pracovníky Geologické služby Afghánistánu aplikovali v praxi.

V roce 2005 probíhaly terénní práce v oblasti Herátu. Byly zaměřeny na dekorační kameny na lokalitě Češte Šarif (mramory) a na sádrovce pro cementářský průmysl v Suah Ab. Na mramorech i sádrovcích byly provedeny chemické analýzy, na mramorech také geomechanické zkoušky. V roce 2006 byla terénní etapa přesunuta do dvou oblastí: na ložisko hnědého uhlí Callaw v provincii Kábul a do provincie Parván s cementářskými surovinami. O rok později práce v provincii Parván pokračovaly. Další studovanou lokalitou bylo ložisko černých mramorů Gazag.

Afghánští geologové diskutují nad geologickou situací na ložisku tmavých mramorů Gazag. Lokalita šedomodrých mramorů leží cca 45 km východně od Kábulu, na staré silnici do Jalalabádu. Jedná se o těleso karbonátů, které tvoří morfologicky výraznější hřeben s výchozy zřetelně foliovaných mramorů. Jednotlivé mramorové lavice mají mocnosti v rozmezí 70 cm až 1,8 m. Mramory jsou permského– jurského věku. Podloží tvoří ortoruly proterozoického stáří. (Autor: Ilja Knésl)