Národní geologická mapová databáze ČR

Národní geologická mapová databáze (NGMD) je ideový koncept integrovaného geologického informačního systému – komplexní znalostní báze, která jednak zahrnuje veškerá data a informace uložené v odborných mapových archivech, ale zároveň plní úlohu datového úložiště pro geovědní data a informace vznikající ze soudobých geologických mapovacích programů realizovaných v různých měřítkách.

Důvody zavedení dlouhodobého programu rozvoje NGMD v ČR

• Lepší využití již existující IT / GIS infrastruktury v ČGS
• Ospravedlnění peněz vynaložených na mapování a digitalizaci
• Kvalita sběru dat - zlepšení v procesu geologického mapování
• Rozšíření rozsahu informací aktuálně zachycených během procesu geovědního mapování
• Aplikace standardní geovědecké terminologie
• Zvýšení dostupnosti geologických map pro veřejnost
• Sdílení informací přes politické hranice, tj. zapojení do evropských či globálních iniciativ (např. INSPIRE, OneGeology)

Definice základních funkcí modelu geodatabáze - využití NGMD

• centrální úložiště geovědních dat a informací
• nástroj pro tvorbu a vizualizaci kartografických
• analytický nástroj
• nástroj pro automatizovaný sběr digitálních dat a on-line aktualizaci map

Součásti NGMD

NGMD je součástí centrálního datového skladu ČGS a obsahuje následující části:

GEOČR25

GEOČR25 - geodatabáze map v měřítku 1 : 25 000. Jejím základem jsou vektorové geovědní mapy, zpracovávané od roku 1999, pokrývající asi třetinu ČR (nejen mapa geologická, ale od roku 2007 i mapa nerostných surovin, geofaktorů životního prostředí, hydrogeologická atd.) Součástí jsou i dokumentační databáze (databáze dokumentačních bodů pro geologii a hydrogeologii), litogeochemická databáze. Pro geologické mapy je zpracována jednotná legenda pro "mapovací oblasti" (např. Moldanubikum, Brněnská aglomerace atd.). Součástí legendy je i uložení kartografického znázornění geologických jednotek.
Geologické mapy jsou veřejnosti přístupné v aplikaci Geovědní mapy 1 : 25 000.

GEOČR50

GEOČR50 - geodatabáze map v měřítku 1 : 50 000. Jejím základem jsou vektorové geologické mapy, pokrývající celou ČR (214 mapových listů). Mapy prošly třemi vlnami úprav (vazba na topografický podklad, "sešití map", sjednocení geologických jednotek atd.). Datový model geodatabáze je založen na jednotné legendě. Jednotná legenda pro území ČR je také převedena do stejné datové struktury jako u map 1 : 25 000.
GEOČR50 používají hlavně negeologové - veřejná správa, vládní agentury atd. Geologická vrstva je základnou pro několik národních tematických vrstev (hydrogeologie, půda, radonová rizika atd.). Geologické mapy jsou veřejnosti přístupné v aplikaci Geovědní mapy 1 : 50 000.

GEOČR200

GEOČR200 - geodatabáze map v měřítku 1 : 200 000. Jejím základem jsou vektorové geologické mapy, pokrývající celou ČR. Jde o zvektorizované tzv. generálky (pouze pro území ČR), které vznikaly do roku 1965. Je na ně vázána jednotná legenda se stejnou datovou strukturou jako u map 1 : 25 000. Tyto mapy budou pro veřejnost publikovány v roce 2021.

GEOČR500

GEOČR500 - geodatabáze map v měřítku 1 : 500 000. Jejím základem je vektorová geologická mapa, která vyšla tiskem v roce 2008. Je na ně vázána jednotná legenda se stejnou datovou strukturou jako u map 1 : 25 000.
GEOČR500 je veřejnosti přístupná v aplikaci Geovědní mapy 1 : 500 000.

DigArchiv

DigArchiv - jedná se o digitální mapový archiv, který vznikl v letech 2000–2004. Bylo digitalizováno 50 000 publikovaných a nepublikovaných (rukopisných) geovědbních map včetně souvisejícího textu a grafické dokumentace. Mapový archiv je neustále doplňován.
Podrobně se dočtete o tomto archivu na stránkách archivů ČGS, nebo přímo na stránce Mapového archivu ČGS. Data z tohoto archivu můžete vyhledávat na stránkách aplikace Digitálního mapového archivu (rychlé vyhledávání, podrobné vyhledávání, doplňky k mapám). V této aplikaci můžete vyhledávat mapy z celého světa. Mapy z ČR můžete vyhledávat v mapové aplikaci Mapový archiv ČR.
Ve výše jmenovaných aplikacích můžete studovat náhledy jednotlivých map. Mapy nejsou transformovány do prostoru (nejsou vázány na souřadnicový systém). Pokud jsou mapy z DigArchivu rektifikovány (transformovány v prostoru, přiřazeny k souřadnicím) a přeneseny do geodatabáze, stávají se součástí jedné z geodatabází GEOČR25, 50, 200, 500 (zařazení dle měřítka).

Historie budování NGMD

Návrh koncepce, která byla rozpracována v rámci disertační práce R. Tomase (2005), vycházel z detailní analýzy dosaženého stavu rozvoje jednotlivých geologických mapových databází v ČR – GEOČR 25, 50, 500 a DigArchiv, a zároveň zohledňoval současný stav budování národních geologických mapových databází v zahraničí, zejména v USGS (USA). Koncept tvorby NGMD byl dále ovlivněn zvýšenou poptávkou společnosti po geovědních informacích na regionální i globální úrovni a snahou o zpřístupnění více informačních podkladů pro základní rekognoskaci terénu a konstrukci geologické mapy. To umožňuje vznik přesnějších dat, a zároveň ukazuje možnosti používání nástrojů GIS pro odborné pracovníky ČGS (Tomas 2007; Tomas, Krejčí 2006).

V roce 2006 byla v ČGS zahájena postupná implementace koncepce NGMD. Byl vytvořen konceptuální datový model NGMD, který vycházel z datového modelu GEOČR25 použitého pro geologické mapování 1 : 25 000. Pro následné vytvoření prototypu fyzické databáze (ESRI geodatabáze) byl model GEOČR25 na základě analýzy informačního obsahu výrazně rozšířen o geovědní data a informace, které v současné době existují v nestrukturované podobě, např. ve formě Vysvětlivek ke geologickým mapám. V současné době je model nadále upravován pro potřeby tvorby geologických map v měřítku 1 : 25 000 podle nové mapovací směrnice.

Nedílnou součástí budování NGMD je maximální standardizace použité geovědní terminologie, která v průběhu roku 2006 byla reprezentována hlavně další aktualizací databází kódovníků (včetně harmonizace a datového propojení s kódovníky ČGS – Geofondu) a především dalším postupem (již verze 3) v odborné harmonizaci geologických jednotek systému GEOČR50 (bezešvý národní informační systém geologických mapových informací 1 : 50 000) a jeho on-line zpřístupnění na mapovém serveru ČGS.

Součástí tvorby NGMD bylo i vytvoření moderního metainformačního systému geovědních informací založeného na mezinárodních normách ISO-19115 a 19139 odrážející současné požadavky na tvorbu metadat v národním a mezinárodním kontextu (Krejčí a kol.).

Literatura

Tomas, R. (2005): Koncepce a rozvoj národní geologické mapové databáze v návaznosti na evropské a globální datové infrastruktury. Doktorská disertační práce. Geografický ústav PřF MU Brno.
Tomas, R., Krejčí, Z. (2006): Tvorba národní geologické mapové databáze ČR. In 15. konference GIS ESRI a Leica Geosystems v ČR, s. 8, 16. ARCDATA PRAHA, s.r.o. Praha. ISBN 80-239-7435-1.
Tomas, R. (2007): The concept and development of the National Geological Map Database in the Czech Republic. In David R. Soller, USGS: Digital Mapping Techniques 06, U.S. Geological Survey. Columbus, Ohio, USA.