Kontinentální prostředí

Studium je zaměřeno hlavně na reakci flóry na změny klimatu. Z jejího složení lze usuzovat na typ vegetace.

Mladší paleozoikum

Karbon

Byly studovány kutikuly lístků westphalských medullosních kapraďosemenných rostlin řazených dříve mezi neuropteridy (Šimůnek 2010). Na základě kutikul se z nich podařilo ve Středních Čechách vyčlenit nový rod Havlenaea (Šimůnek a Cleal, v tisku).

Palynologické analýzy říčních sedimentů sv. westphalu ze středočeských a západočeských černouhelných pánví přispěly k rekonstrukci říčních pobřežních porostů (Bashforth et al. 2011).

V jezerních sedimentech malesických vrstev (stephan B) byla v detailu studována rytmická laminace a možnost jejího sezónního původu (Lojka et al. 2011). Byly studovány tafonomické závislosti výskytu flóry a fauny v různých typech sedimentů klobuckého o. a línského souvrství ve starších vrtech. Faunistické nálezy (J. Zajíc) zde umožní vedení hranice karbon/perm.

Vůdčím druhem posledního podstupně karbonského útvaru – stephanu C je kapraďosemenná rostlina Odontopteris schlotheimii Brongniart z Klobuk v Čechách, jejíž vymizení určuje hranici karbonu a permu v Čechách a na Moravě. V té době již byla vegetace rozrůzněna na vlhkomilnou bažinnou a relativně suchomilnější, tvořenou převážně jehličnany. Ta suchomilnější se pak stala dominantní v následujícím permském útvaru, kdy v důsledku globálních změn došlo ke značné redukci bažinných prostředí. (Autor: Zbyněk Šimůnek)

Kvartér

Problematika vegetačního a klimatického vývoje rašelinišť byla studována v Krušných horách na rašeliništi Boží Dar (Břízová 2010p). Předmětem studia byl biostratigrafický výzkum sedimentů paleomeandrů v ČR a na Slovensku, který slouží k upřesňování klimatických a vegetačních změn ve vývoji niv a odráží reakci biosféry na globální změny. S tím souvisí studium změn struktury paleospolečenstev a úloha člověka v ekosystémech. Výzkum využívá pylovou a paleoalgologickou analýzu, studium rostlin a malakofauny a radiokarbonové datování. Korelaci výzkumů z Polabí a Žitného ostrova řeší článek (Pišút et al. 2010).

Paleomeandr Dudváhu, Žitný ostrov, Slovensko. (Autor: Eva Břízová)

Dr. Nývlt pracoval na sedimentárním vývoji výplní krkonošských karů. V Labském dole se podařilo detailně rekonstruovat sedimentární, paleoklimatický a paleoenvironmentální vývoj od konce posledního glaciálu do současnosti (Engel et al. 2010b).

Mikrofotografie pylů z lokality Štúrová (paleomeandr Dudváhu). Zleva Phragmites sp., Trapa natans, Salvinia natans. Holocén. (Autor: Eva Břízová)