Zalinkuj stránku v:

Česká geologická služba – sekce Věda a výzkum

PřihlášeníPřihlášení
Nahrávám
Úvodní stránka > Věda a výzkum > Geologická rizika > Svahové nestability

Svahové nestability

Problematika vzniku a vývoje svahových pohybů je určována složitou interakcí mezi extrémními klimatologickými situacemi, geologickou stavbou území, geomorfologií terénu i lidskou činností. V místních podmínkách většinou bývají spouštěcím mechanismem extrémní srážkové situace, intenzivní tání sněhové pokrývky, důlní činnost a nevhodné zakládání staveb. Sesuvné jevy se na území České republiky vyskytují především v několika geologických jednotkách. V Českém masivu se jedná o sedimenty permokarbonu, české křídové pánve a třetihorní vulkanity Českého středohoří. V sedimentech flyšového pásma Západních Karpat se sesuvné jevy vyskytují také velmi často a intenzivní výzkum těchto formací probíhá od července 1997, kdy extrémní srážky aktivovaly mnoho set sesuvů se značnými materiálními škodami.

Výzkum geohazardů bude vycházet z historických poznatků z archeologických lokalit, geochronologického datování a dobových kronik. Bude bezprostředně navazovat na již hotové digitální geologické mapy a jejich tematické vrstvy v měřítku 1 : 25 000. Z metodického hlediska budou využity moderní metody DPZ jako je LIDARové snímkování, satelitní radarová data SBAS-DInSAR a dále budou rozvíjeny geofyzikální metody. V posledních letech lze pozorovat stoupající požadavky na podklady o sesuvech, které ohrožují konkrétní stavby či soubory staveb. Pro tento účel bude třeba zpracovat tematické katalogy svahových deformací s vymezením nejvíce ohrožených lokalit či úseků.

Sesuv u Dobkoviček

Sesuv u Dobkoviček zavalil 7. 6. 2013 rozestavěnou dálnici D8 z Prahy do Drážďan.

Od roku 1997 můžeme pozorovat zkracování intervalů mezi jednotlivými povodňovými událostmi; byly dokumentovány sesuvné kalamity v letech 2002, 2006, 2009, 2010, 2013 a 2014. Klíčovou otázkou je definice délky doby mezi vysokými srážkovými úhrny a vznikem série mělkých sesuvů v konkrétní oblasti. Rozbor vlivu klimatu na zvýšený výskyt svahových deformací v České republice v období 1997 až 2015 je proto důležitou součástí výzkumu geologických rizik.

Cílem výzkumu v oblasti legislativy a podpory územního plánování a nápravy škod způsobených sesouváním a skalním řícením je přispět ke zvýšení kvality české legislativy v oblasti geohazardů a k její implementaci na úroveň krajů. Jedná se především o metodiku stanovení kategorie nebezpečnosti jednotlivých sesuvů.

Výzkumné práce budou dále zahrnovat inovace metod monitoringu svažitých terénů a inovaci metodiky stanovení varovných stavů a budování varovných systémů na příkladu pilotních lokalit.

Inženýrskogeologický výzkum patří mezi stěžejní obory studia geohazardů, protože zjišťuje a řeší interakci horninového prostředí s geohazardy (sesuvy) a stavbami . Inženýrskogeologické rajony budou vymezovány na základě podobnosti či stejnorodosti těch vlastností, které jsou důležité právě pro inženýrskou geologii a geotechniku. V dlouhodobém horizontu by měla být zajištěna průběžná inventarizace stávajících a zpracování nově vzniklých svahových nestabilit, s jejíž pomocí by měla být vytvořena interaktivní mapa náchylnosti k sesouvání.

ikonka odkazů Odkazy
Svahové nestability

Komplexnější informace vč. registru svahových nestabilit.

ikonka kontaktůKontakty
Česká geologická služba
Klárov 131/3
118 21 Praha 1
tel.: +420257089486
fax: +420 257 531 376
petr.kycl@geologycz
Česká geologická služba
Leitnerova 204/22
602 00 Brno
tel.: +420543429263
fax: +420 543 212 370
oldrich.krejci@geologycz