Povodně

V důsledku interakce mezi měnícím se klimatem, expandující urbanizací krajiny a rozvíjející se infrastrukturou dochází k nárůstu škod působených procesy vázanými na enormní dešťové srážky a následné povodně. Povodeň představuje přírodní jev způsobený rozlitím nadměrného množství vody v krajině mimo koryta vodních toků a je doprovázena dalšími rizikovými procesy, jako je laterální a hloubková eroze, změny trajektorií říčních koryt (laterální posun koryt, avulze), rychlá agradace materiálu. Jejími následky mohou být různě velké škody na majetku, ekologické škody či oběti na lidských životech. Povodně způsobují škody zejména domácnostem, infrastruktuře a podnikatelským subjektům, které se nacházejí v přirozených záplavových územích. Výzkum povodňových událostí a navržení opatření k nápravě škod z povodní je důležitou součástí výzkumných aktivit ČGS, a to zejména v následujících směrech:

• Podrobná geomorfologická analýza a výzkum současných či nedávných změn a predikce vývoje říčních systémů v blízké budoucnosti s využitím distančních dat (LIDAR, letecké snímky, multitemporální satelitní snímky), bezpilotních leteckých prostředků, pozemního radaru a geoelektrických metod pro mapování dynamiky současných a nedávných změn říčních koryt a nivy (avulze koryt, progradace meandrů, tvorba průvalových kuželů, agradace materiálu).
• Studium vlastního sedimentárního tělesa údolní nivy a s ním související návazné geologické stavby (břehová stabilita, geologický charakter zdrojových oblastí transportovaného materi8lu) jako parametrů pro predikci charakteru eroze či akumulace, s využitím archivních vrtných a geofyzikálních dat, ale i nově aplikovaných geoelektrických metod.
• Optimalizovaný přístup k návrhu suchých poldrů v říčních údolích (využití datových sad ČGS – databáze vrtů, plošně vymezené mapované jednotky a moderní metody mapování a studia vnitřní stavby – LIDAR, bezpilotní létající prostředky pro fotogrammetrii, GPR a geoelektrické metody k poznání vnitřní stavby nivy.

Hanušovice pod soutokem Moravy a Branné po povodni v roce 1997. Přesunem toku Moravy od západu k východu došlo k jeho narovnání podél východního svahu. Kromě akumulace štěrků do původního koryta došlo ke kompletní destrukci fotbalového hřiště odplavením hlinitého pokryvu a vytvoření štěrkové plošiny – pohled od severu. (Autor: Jaroslav Aichler)

Cílem výzkumu je získání klíčových dat pro potřeby územního plánování a civilní obrany, prevenci negativních dopadů geologických rizik a nápravy škod způsobených povodňovými riziky.