Resort životního prostředí

Úkol 2214: VaV 1D/1/6/05:

Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty - využití indikačních horizontů 137Cs ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd

2005-2007

Úkol 6350:

Průzkum a distribuce 137Cs a dalších vybraných radionuklidů a kovových prvků v povrchové vrstvě hornin oblasti Králický Sněžník-Orlické hory

2005-2007

V regionech Jeseníků, Moravskoslezských Beskyd, Králického Sněžníku a Orlických hor bylo v létech 2000 až 2006 uskutečněno terénní a laboratorní měření přirozených radioaktivních prvků Th, U(Ra), K a zejména umělého radionuklidu ¹³⁷Cs (Müller, Hanák, Kašparec 2002, 2005, Müller, Hanák, Kašparec, Pecina 2005). Antropogenní izotop ¹³⁷Cs představuje reziduum po havárii reaktoru černobylské jaderné elektrárny.  I po 20 létech od této tragické události existují potenciální rizika pro zdraví populace. Z naměřených gama spektrometrických hodnot izotopu ¹³⁷Cs v terénu i v laboratořích je možno navíc zpětně rekonstruovat i radiační poměry těsně po depozici radioaktivního spadu.

Celkově bylo terénní gamaspektrometrií proměřeno 699 lokalit. Z tohoto počtu nejvíce spadá do oblasti Moravskoslezských Beskyd (230), dále Jeseníků (193), Orlických hor (187) a nejméně do oblasti Králického Sněžníku (89). Terénní etapa je tímto ve všech regionech ukončena. Na komplexním zpracování a vyhodnocení získaných dat se bude pracovat v průběhu roku 2007. Některé výsledky lze však uvést již nyní:

• Celkově nejnižší zátěž antropogenním radioaktivním spadem byla zjištěna pro rozsáhlé území Moravskoslezských Beskyd, i když i zde jsou dílčí oblasti zvýšených hodnot (sv. část při hranicích se SR).
• Jen nepatrně vyšší kontaminace izotopem ¹³⁷Cs byla v současnosti prokázána pro pole, louky a lesní půdy Králického Sněžníku.
• I přes značný rozptyl naměřených hodnot je zřejmé, že v rámci Jeseníků a Orlických hor existují i dnes místa, kde koncentrace ¹³⁷Cs představuje určitá zdravotní rizika a pro jejich snížení bude nezbytné formulovat doporučení správním orgánům.
• Nejvyšší koncentrace ¹³⁷Cs byly většinou zjištěny na výše položených loukách a v lesních půdách jehličnatých lesů, a to i přes 50 kBq/m2. Na polích v nižších polohách se jen ojediněle objevují hodnoty kontaminace blízké 10 kBq/m2.
• V rámci závěrečné interpretace budou dosažené výsledky terénní gamaspektrometrie korelovány s výsledky laboratorního výzkumu vzorků odebraných v profilech kopaných sond.

Literatura:

Müller, P. – Hanák, J. – Kašparec, I. (2002): Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty  – využití  indikačních  horizontů  137Cs ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Jeseníky – Ostrava. – Závěrečná zpráva za řešení geologického úkolu, MS ČGS Praha. Brno.

Müller, P. – Hanák, J. – Kašparec, I. (2005):  Průzkum distribuce 137Cs a dalších vybraných radionuklidů a kovových prvků v povrchové vrstvě hornin oblasti Králický Sněžník-Orlické hory. – Etapová zpráva za řešení geologického úkolu MŽP, MS ČGS Praha. Brno.

Müller, P. – Hanák, J. – Kašparec, I. – Pecina, V. (2005):  Geochemické interakce horninového prostředí s plošnými kontaminanty – využití indikačních horizontů 137Cs  ke studiu distribuce, vazeb a významu vybraných radionuklidů a kovových prvků v horninách oblasti Moravskoslezských Beskyd. – Etapová zpráva za řešení VaV –1D/1/6/05, MS ČGS Praha. Brno.