Gravimetrie, tvorba tíhových map a jejich geologická interpretace

Tíhové mapy umožňují zpřesnění v poznání geologické stavby, neboť velikost zemského tíhového zrychlení je nepatrně ovlivněna hustotami hornin. Tyto nepatrné změny tíhového zrychlení měří a vyhodnocuje gravimetrie. Děje se tak při plošném mapování, jehož výsledkem je mapa úplných Bouguerových anomálií, která obsahuje tíhový účinek především z připovrchové a hlubší geologické stavby. Geologicky využitelné informace aplikované gravimetrie jsou z hloubek běžně do 5 km, v oblastech silných zdrojů gravimetrických anomálií je to 15 až 20 km.

Jako příklad jsou uvedeny tíhové mapy úplných Bouguerových anomálií (ÚBA) z oblasti karpatské předhlubně v úseku Moravské brány. Úplné Bouguerovy anomálie obsahují indikace z veškerých hustotních diferencí, obsažených v geologické stavbě. Zaznamenávají indikace zlomů, typů hornin, umožňují představu o plošném rozsahu hornin a o jejich podpovrchovém pokračování a hloubkovém dosahu. Modifikace tíhových map zobrazují tektonický plán území a jeho petrografickou a regionálně geologickou stavbu.

Tíhová mapa úplných Bouguerových anomálií nasvícená od severu