Zhodnocení možností využití plynu sorbovaného na uhelné sloje v ČR (program CBM)

Metan sorbovaný v uhelných slojích a okolních horninách se obvykle nazývá „uhelný metan“ nebo též obecně „důlní plyn“. Běžně se označuje též zkratkou CBM (coal bed methane). Pro těžbu a následné využití představuje tento druh plynu nekonvenční surovinový zdroj. V řadě zemí s významnými uhelnými nalezišti jsou i relativně vysoké zásoby CBM. Jejich efektivnímu využití však dosud brání specifické vlastnosti uhelných slojí, zejména nízká plynopropustnost. Řešení problematiky těžby proto nepředstavuje běžný typ geologických prací.

V ČR byl průzkum na CBM prováděn zejména v 90. létech minulého století v oblastech hornoslezské pánve nepostižených těžbou. Podílelo se na něm několik organizací (Energie stavební a báňská, a. s., EUROGAS, a. s., Kladno, OKD DPB Paskov, a.s., UNIGEO, a. s. Ostrava, MCBM Ostrava, s.r.o.).

Základem byl vrtný průzkum (realizace 24 vrtů), poté následovaly hydrodynamické zkoušky, karotáže a hydraulická štěpení v intervalech zastihujících příznivý vývoj uhlonosného karbonu.

Koordinací závěrečného vyhodnocení dat a sestavením knihy shrnující hlavní výsledky průzkumných a interpretačních prací byla pověřena ČGS.

Výsledky a doporučení

• V rámci pilotního průzkumu se sice hydroštěpením podařilo vytvořit v uhelné hmotě komunikační cesty pro plyn, avšak v krátké době došlo k uzavírání komunikace ze sloje do vrtu a k relativně rychlé ztrátě propustnosti slojí i horninových struktur a k zamezení praktické možnosti efektivní těžby uhelného metanu.
• Příčina ztráty propustnosti získané hydroštěpením spočívala především v nedostatečném zohlednění podmínek vzniku uhelného ložiska a specifických vlastnostech uhelných slojí a horninových struktur. Původní americká metoda není univerzálně použitelná.
• Ani v jednom případě se nepodařilo vyvolat samovolnou desorpci slojí a významnější uvolňování metanu.
• Pro vypracování vhodné metody těžby uhelného metanu se ukazuje nezbytné brát vždy v úvahu geologické podmínky vzniku a uložení ložiska a specifické fyzikálně-mechanické (geotechnické) a fyzikálně-chemické vlastnosti uhlí ve sloji a horninových strukturách.
• Tato skutečnost nebyla při řešení pilotního průzkumu v ČR známa. Závažný úkol vypracovat metodu vhodnou v ČR k těžbě slojového metanu zůstal proto zatím nedořešen. Po zhodnocení všech skutečností doporučujeme v průzkumných aktivitách na plyn v oblasti hornoslezské pánve pokračovat.