Geologické lokality

Informace o geologických lokalitách v České republice jsou soustředěny v databázi významných geologických lokalit. Tato databáze obsahuje záznamy o lokalitách zvláště chráněných v různých stupních ochrany, ale také o lokalitách y vědecky významných či zajímavých, z nichž mnohé si zasluhují být k ochraně navrženy. Každý záznam obsahuje podrobnou geologickou charakteristiku lokality, stupeň a důvod ochrany, střety zájmů, lokalizaci včetně grafického znázornění (propojeno také s Mapovým serverem ČGS), popř. odkazy na literaturu. Z celkového počtu 2260 lokalit přístupných na internetu je 35 % doprovázeno dokumentačními fotografiemi.

Pískovcové skalní hřiby na Slavném - Broumovské stěny. (Autor: Pavla Gürtlerová)

Přístup do databáze

Struktura a obsah databáze

Databáze obsahuje především informace o lokalizaci, geologické charakteristice a ochraně území významných geologických lokalit v České republice. K rozšíření těchto informací pomáhá i využití dalších datových zdrojů České geologické služby.

Prostorové umístění lokality je určeno jak geometricky v souřadnicovém systému (S-JTSK), tak zařazením lokality do území mapového listu 1 : 25 000 a 1 : 50 000 (Základní mapy středních měřítek) a dále do příslušného katastru, okresu a kraje. Lokalizace jednotlivých objektů je charakterizována také stručným popisem, který by měl pomáhat k orientaci v terénu při vyhledání lokality. V databázi je území České republiky rozděleno do „oblastí“ podle působnosti oblastních geologů ČGS. Tyto oblasti se většinou snaží kopírovat větší regionálněgeologické celky. Přehled působnosti oblastních geologů najdete zde.

Geologická charakteristika lokalit je zaměřena především na popis geologických fenoménů, které určují její zásadní význam. Záznam obsahuje popis hornin, jejich vzájemný vztah, genezi (vznik) a regionálněgeologické a stratigrafické („časové“) zařazení nebo popis strukturních prvků a geomorfologických jevů případně informace o výskytu minerálů a zkamenělin. Všímá si i ložiskového a historického významu lokality. Díky strukturovanému záznamu je možné vyhledávat v databázi podle různých témat (vědních oborů, které se lokality týkají), jevů (geologických a geomorfologických přírodních úkazů, které se na lokalitě nalézají), geneze (původu geologických jevů) a podle hornin, včetně jejich regionálněgeologického a stratigrafického zařazení. U popisu lokality nechybí zmínka o případném stratotypu, významném studijním profilu, případně o využití lokality ke geologickým exkurzím.

Trilobiti Ellipsocephalus hoffi, střední kambrium, okolí Jinců (Autor: Pavel Bokr)

Ochrana území je v databázi zohledněna ze dvou hledisek. První rozděluje geologické lokality podle jejich vztahu k ochraně neživé přírody–stupně ochrany. Druhé si všímá jejich umístění v chráněném území.

Podle stupně ochrany jsou významné geologické lokality v databázi ČGS rozděleny do tří skupin:
A – Významné geologické lokality, chráněné podle zákona č. 114/1992 Sb. Zákon o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Tento zákon stanovuje formu územní ochrany zvláště chráněných území (PP, PR, NPP, NPR). Vysvětlení termínů týkajících se ochrany území najdete v souboru "Ochrana geologických lokalit" nebo na stránkách AOPK (Agentury ochrany přírody a krajiny ČR). Do této skupiny patří významné geologické lokality, kde je geologický fenomén jedním z předmětů ochrany nebo je její důležitou součástí.
B – Významné geologické lokality doporučené k ochraně. U těchto lokalit je geologický fenomén důvodem k doporučení zvýšení ochrany. Patří sem také lokality, které se mohou svojí geologickou náplní srovnávat s lokalitami, u kterých je ochrana již zákonem zajištěna (kategorie A).
C – Významné geologické lokality registrované v ČGS. Geologický fenomén je u nich důvodem k registraci v databázi ČGS. Jde především o výchozy typických hornin a starých důlních prací zjištěných během základního geologického mapování 1 : 25 000 nebo o místa, která dokumentují nálezy zajímavých geologických a geomorfologických jevů s menší vypovídací hodnotou než u kategorie B. Patří sem i lokality, jejichž význam se snížil poškozením nebo celkovým zarůstáním vegetací. Geologické lokality v této skupině mají především dokumentační význam, neboť umožňují evidovat místa, která mohou mít význam pro budoucí generace. Některé z nich mohou být následně převedeny i do vyšší kategorie.

Na základě podkladů AOPK ČR je v databázi zohledněno umístění významných geologických lokalit ve velkoplošných chráněných územích: Národních parcích (NP), Chráněných krajinných oblastech (CHKO), Přírodních parcích (PřP) i Národních geoparcích (NGP).

Kromě stupně ochrany naleznete v databázi i popis důvodu ochrany, který v případě kategorie B a C popisuje důvod zařazení lokality do databáze. Nechybí ani zmínka o stavu lokality a střetech zájmů – o okolnostech, které by mohly stav lokality negativně ovlivnit.

Popis lokality doplňují obecné údaje týkající se samotného záznamu, dále přehled použité literatury a záznam o zápise a aktualizaci dat. Všechny fotografie použité u výsledného popisu lokality, které lze dohledat ve"Vyhledávací aplikaci" jsou propojeny přímo do fotoarchivu ČGS s podrobnými informacemi o snímku. případně si v něm můžete vyhledat i jiné fotografie z okolí lokality.

Styk křídových a permských sedimentů v tektonickém pásmu hronovsko-poříčské poruchy - Malé Svatoňovice (Autor: Pavla Gürtlerová)

Historie databáze a datové zdroje

Na počátku 90. let byl realizován návrh vytvořit evidenci významných geologických lokalit, který předložili Mgr. Vladimír Lysenko (ČGS) a prof. RNDr. Ivo Chlupáč, DrSc.(PřFUK). Spolu se svými kolegy z České geologické služby, Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Akademie věd ČR, muzeí a dalších institucí se podíleli na sběru informací týkající se geologických lokalit a jejich ochrany. Registr vznikal v ČGS původně ve formě kartotéky. V letech 1997 - 2001 byl postupně převáděn do databázové podoby. Od roku 2001 je tato databáze využita v Geografickém informačního systému (GIS) České geologické služby a je postupně doplňována a aktualizována o především o informace získané geologickým mapováním v měřítku 1:25 000. Během posledních let dochází k aktualizaci záznamů se zaměřením na maloplošně chráněná území.

Transgrese křídy na karbon v ohybu silnice u Lobče. (Autor: Pavla Gürtlerová)

Dostupnost dat

Databáze je dostupná přes vyhledávací aplikaci a mapový server ČGS. Nepřístupné veřejnosti jsou záznamy, které se v současné době editují. Distribuce dat podléhá datové směrnici ČGS.

Správa databáze

Pavla Gürtlerová, Helena Skarková

Dotazy a připomínky

lokality zavináč geology tečka cz

Pískovcové skály Teplických stěn - Chrámové věže. (Autor: Richard Gürtler)