Dekorační kameny
Databáze shromažďuje informace o horninách České republiky používaných k dekoračním a stavebním účelům u nás i v zahraničí. Tyto informace se týkají vlastností hornin, současného stavu lomů, jejich těžby a způsobu použití.
|
Přístup do databáze
|
|
Vyhledávání hornin, lomů a architektonických prvků – přímý vstup do databáze.
|
|
|
Zobrazení a vyhledávání lomů a architektonických prvků prostřednictvím mapového serveru ČGS (v aplikaci Geologické zajímavosti).
|
|
Přehled lomů a stavebních objektů na mapě ČR
|
Proč kámen „dekorační“?
Kámen je už odedávna nejrozšířenější stavební surovinou. Podle svých technických a estetických vlastností se používal v městské i venkovské architektuře jako hrubý stavební materiál i jako ušlechtile opracovaný pro náročnější, tedy dekorační účely. Z geologického hlediska mohou být dekoračním kamenem horniny vyvřelé, usazené i přeměněné
|
|
Smolotelský syenit.
(Autor: M. Toužimský)
|
Historie
Česká republika má dlouholetou tradici v těžbě a zpracování kamene pro dekorační účely. V poslední době opět začala stoupat poptávka po kvalitních přírodních materiálech použitelných ve stavebnictví a vhodných pro opravu historických památek.
|
Lom na vápenec u Skoupého na Sedlčansku
(Autor: J. Pertoldová)
|
Na základě informace o podobných projektech v Evropě vznikla na půdě České geologické služby v roce 2003 myšlenka vytvořit internetový systém o dekoračních a stavebních kamenech České republiky, který by v případě potřeby mohl být napojen na ostatní evropské databáze tohoto typu. Vodítkem při tvorbě české databáze byl italský projekt Italithos univerzity v Římě, který probíhá řadu let a je přístupný na internetové adrese www.italithos.uniroma3.it.
|
Vstupní portál do tzv. Loos-Hausu, původně navržen A. Loosem pro pánské krejčovství, dnes sídlo Raiffeisenbank, na Michaelerplatz ve Vídni. Mramor Cipollino.
(Autor: Barbora Dudíková Schulmannová)
|
Metodika práce
Základem pro tématický obsah databáze byly knihy V. Rybaříka „Ušlechtilé stavební a sochařské kameny České republiky“ (1994), D. Březinové et al. „Praha kamenná“ (1996) a I. Mrázka „Kamenná tvář Brna“ (1993), které jsou dosud nejobsáhlejšími publikacemi tohoto druhu vydané u nás. Rešeršní práce se kromě toho opíraly i o řadu dalších článků, časopisů a sborníků na kamenické téma.
Zdrojem dat je také průběžně probíhající terénní výzkum spojený s odběrem vzorků a fotodokumentací. Vzniká lithotéka více či méně proslulých hornin vyskytujících se na území České republiky a kolekce z nich pořizovaných výbrusů, včetně jejich popisů. Velkou pomocí je spolupráce s kameníky, majiteli lomů, s Národním muzeem, s Přírodovědeckou fakultou v Praze a s řadou dalších odborníků.
|
Schema, struktura a obsah databáze
Podle charakteru dat tvoří databázi 4 základní okruhy: informace o dekoračních kamenech, o místech těžby, o použití a o objektech, které pak vytváří ucelený systém informací o magmatických, metamorfovaných i sedimentárních horninách z celého území České republiky. Databáze je relačně propojena na číselníky a seznamy ČGS. Přístup k datům je umožněn on-line aplikací vytvořenou nad touto databázovou strukturou, která umožňuje vyhledávat informace podle různých kritérií: obchodních názvů, petrografických, fyzikálně-mechanických vlastností hornin, minerálního složení, barvy, zrnitosti, míst těžby nebo způsobu použití.
|