Zalinkuj stránku v:

Česká geologická služba – sekce O nás

PřihlášeníPřihlášení
Nahrávám
Úvodní stránka > O nás > Organizační členění > Útvar 400 > Odbor 430

Odbor 430 - regionální geologie sedimentárních formací

Geologický výzkum sedimentárních formací a vulkanitů je základem pro poznání vzniku a charakteru těchto hornin a je neodmyslitelným předpokladem pro kvalitní aplikovaný výzkum, jako jsou rizikové geologicky predisponované faktory (například sesuvná území), podklady pro evidenci zdrojů pitné vody, ukládání CO2, atp. Výzkum je prováděn v paleozoických, mezozoických a kenozoických sedimentačních pánvích a vulkanických oblastech České republiky. Na základě zvyšující se společenské poptávky je mimořádná pozornost věnována kvartérním sedimentům včetně geomorfologických studií a geofaktorů životního prostředí.

Mgr. Tomáš Hroch

Vedoucí odboru.

Oddělení 431 - kvartéru

Období kvartéru (poslední ca 3 milióny let) představuje nejmladší etapu v geologické historii Země, dalo podobu dnešní krajině a je výrazně ovlivněno činností člověka. V kvartérních sedimentech jsou obsaženy jedinečné informace o nejmladších změnách klimatu, o střídání chladných (glaciálů) a teplejších (interglaciálů) období, o vývoji reliéfu a geodynamických procesech. Kvartérní sedimenty jsou významným rezervoárem pitné vody a zdrojem stavebního materiálu.
Oddělení kvartéru studuje vývoj říčních sítí a terasových systémů a provádí analýzy geologických rizik (sesuvy, povodně, erozní procesy). Důležitý je panylogický výzkum, který zaznamenává nejen reakci ekosystémů na klimatické změny, ale také vliv hospodaření člověka na vývoj krajiny. Soubor těchto informací je například základem pro odhad zásob podzemních vod a ochranu vodních zdrojů před kontaminací a přispívá k minimalizaci škod a ztrátám na životech při přírodních katastrofách.
K poznání kvartérních uloženin a jejich korelaci na severní polokouli přispěl mezinárodní program INQUA, na kterém koncem minulého století spolupracovali i pracovníci této instituce.

Oddělení 432 - terciéru

Geologický vývoj sedimentárních pánví a vulkanických oblastí ve třetihorách (před 65 až 3 miliony let) je na území Čech rekonstruován na základě dat získaných ze sedimentologických, vulkanologických, geochemických a paleontologických studií. Terciérní hnědouhelné pánve byly nejen podrobně prozkoumány pro těžbu energetických surovin, ale poskytly i unikátní materiál pro studium flóry a fauny. Výsledky jsou shrnuty v monografických studiích.
Kromě vědeckého významu jsou výsledky výzkumu uplatňovány při řešení problémů spojených se stabilitou svahů v oblasti sopečných pohoří a s účelným a šetrným využíváním nerostných surovin. Součástí práce týmu je i sestavování geologických map zájmových oblastí (stavby, rizikové oblasti) a podkladů pro státní správu (ochrana krajiny a přírody).
Výzkum vulkanických hornin má na území Českého masivu tradici více jak dvou staletí a v minulosti se do něj zapojili i takové osobnosti jako byli Alexander von Humboldt a Johan Wolfgang Goethe. V začátcích  Geologického ústavu externě spolupracoval na sestavení geologických map Českého středohoří profesor J.E. Hibsch. S nástupem moderní vulkanologie byly v posledních třiceti letech mnohé interpretace a hypotézy modifikovány. Doupovské hory tak již nejsou prezentovány jako stratovulkán, ale jako sopečný komplex s množstvím dílčích sopek a složitým vývojem.

Oddělení 433 - mezozoikum

Práce jsou soustředěny na výzkum nejrozsáhlejší sedimentační pánve Českého masivu - na českou křídovou pánev, která je morfologicky členitým územím od pískovcových útvarů Českého Švýcarska, Českého ráje, Adršpašsko-teplických skal, Broumovských stěn, Podorlické a Svitavské pahorkatiny až po opuky a jílovce Českého středohoří a Polabské nížiny. Česká křídová pánev je nejvýznamnější zásobárnou podzemní pitné vody našeho státu, jsou zde ložiska uranu, sklářských písků, keramických a stavebních surovin. Území je atraktivní z hlediska geoturismu a ochrany přírody.
V rámci přírodovědného výzkumu Čech studoval již ve 2. polovině 19. století Antonín Frič křídovou faunu a provedl první členění sedimentů české křídové pánve.
Současný geologický výzkum je orientován na složení hornin, jejich genezi a určení jejich stáří jak na povrchu, tak i pod povrchem v hloubkách do několika set metrů. Tento výzkum obohacuje znalosti o geologické historii našeho území v období, kdy byl Český masiv před ca 100 miliony lety zaplaven mělkým mořem v podmínkách subtropického klimatu.

Oddělení 434 - paleozoika

Oddělení paleozoika se věnuje výzkumu mořských (stáří 542-359 milionů let) a kontinentálních (stáří 359-251 milionů let) sedimentárních pánví. Na základě paleontologických, palynologických, biostratigrafických, edimentologických, geochemických a vulkanologických studií jsou vytvářeny rekonstrukce vzniku a vývoje sedimentárních pánví v čase a prostoru.
Výsledky výzkumu jsou následně uplatňovány při řešení problémů reality například formou podpovrchových 3D modelů horninového prostředí (ukládání CO2 a podzemní stavby), detailních geologických map zájmových oblastí (stavby, rizikové oblasti) a podkladů pro státní správu (ochrana krajiny a přírody).
Výzkum paleozoických uloženin v Českém masivu má tradici dvou století a je kladně přijímán světovou vědeckou obcí. V 19. století je v okolí Prahy studoval Joachim Barrande a označil je jako „système silurien du centre de la Bohême“. V 70. až 80. letech 20. století byly zásluhou pracovníků této instituce celosvětově uznány mezinárodní stratotypy (GSSP - Global Boundary Stratotype Section and Point) pro oddělení ludlow/přídolí (Požáry, stáří 418 milionů let), pro hranici silur/devon (báze stupně lochkov, Klonk u Suchomast, stáří 416 milionů let) a pro hranici stupňů lochkov/prag (Velká Chuchle, stáří 411 milionů let) a zároveň se ujaly mezinárodní názvy přídolí (pro oddělení svrchního siluru), lochkov a prag (pro stupně spodního devonu).
Vědecké výstupy současného výzkumu týmu paleozoika jsou publikovány v mezinárodních časopisech a zahrnují: taxonomické, paleoekologické a paleobiologické studie. Dále jsou studovány globální klimatické změny, vývoj biodiverzity a geotektonické pozice vulkanismu v minulosti Země za použití biostratigrafických a geochemických metod.

Historie

Výsledky geologického výzkumu jsou pravidelně prezentovány na prestižních mezinárodních konferencích a publikovány v recenzovaných časopisech. Některá témata jsou studována v rámci mezinárodních vědeckých projektů. Výzkumné práce jsou finančně podporovány mezinárodními programy, operačními programy Ministerstva životního prostředí nebo Grantovou agenturou České republiky.

Vedle speciálních sedimentologických, petrologických, stratigrafických a paleontologických studií se pracovníci věnují geologickému mapování vybraných území našeho státu a provádějí expertní geologickou činnost v zahraničí (Asie, Střední Východ, Střední a Jižní Amerika a Antarktida).

Dobrá znalost geologických poměrů České republiky umožňuje v součinnosti s ostatními odbory ČGS vypracovat expertní posudky o geologické stavbě, hydrogeologických a ložiskových poměrech a podat erudované informace požadované jak státní správou a samosprávou, tak i soukromými subjekty zejména v oblastech přípravy územních plánů a liniových staveb nebo při ohrožení obyvatelstva živelnými pohromami a ekologickými haváriemi. Pracovníci rovněž on-line odpovídají na dotazy občanů přes webové stránky ČGS.

Aktuality

ikonka odkazů Odkazy
Věda a výzkum - Sedimentární formace

Stránky o výzkumu sedimentárních formací v sekci Věda a výzkum.

ikonka publikací Publikace
ikonka odkazů Pracovníci
ikonka kontaktůKontakty
Česká geologická služba
Klárov 131/3
118 21 Praha 1
tel.: +420257089570
fax: +420 257 531 376
tomas.hroch@geologycz