RNDr. František Laufek, Ph.D.

Oddělení 232 - speciální metody

Pracovníci oddělení se zabývají několika metodikami. V laboratoři pro přípravu mikroskopických preparátů jsou upravovány pevné materiály přírodní i umělé, soudržné i rozpadavé, nasákavé i nenasákavé do podoby preparátů (výbrusů, nábrusů i dalších), které lze prohlížet a zkoumat rozličnými zařízeními – mikroskopem (optickým či elektronovým), mikrosondou aj. V laboratoři minerálních separací jsou s využitím rozdílných vlastností fyzikálních, chemických i fyzikálně-chemických oddělována zrna požadovaného typu ze vzorku horniny. Jako metody se používají především techniky magnetické, gravitační, tvarové, flotační a parciálního rozpouštění. V laboratoři optické mikroskopie lze pozorovat vzorky pomocí binokulárního a polarizačního mikroskopu, pořizovat fotodokumentaci a měřit objekty. Laboratoř provádí semikvantitativní stanovení těžkých minerálů ve vzorku horniny.

Oddělení 233 - mineralogie

Oddělení mineralogie sdružuje několik laboratoří, které aktivně spolupracují na řešení výzkumných témat z oblasti mineralogie.

Laboratoř elektronové mikroskopie a mikroanalýzy se zabývá aplikacemi a vývojem mikroskopických metod pro studium geologických materiálů.

Laboratoř experimentální mineralogie se převážně zabývá syntézou chalkogenidů a fází s Pt-kovy, studiem fázových vztahů, popisem nových fází a minerálů.

Laboratoř fluidních inkluzí se zabývá mikroskopickou mikrotermometrickou analýzou fluidních inkluzí v různých horninách a minerálech, především z hydrotermálního prostředí. Na základě získaných dat lze určit teplotní a tlakové podmínky vzniku fluidních inkluzí, složení a hustotu inkludovaných paleofluid.

Součástí teamu je i Dr. Jana Kotková, která se zabývá studiem vzniku a vývoje magmatických a metamorfovaných hornin s využitím široké škály mikro- a nano-technik a mineralogických, petrologických a geochemických metod.

Oddělení 234 - izotopová geochemie a geochronologie

Oddělení se zabývá analýzou izotopových systémů Sr, Nd, Pb a Li v geologických materiálech metodami hmotnostní spektrometrie (TIMS, MC-ICPMS). Metodu laserové ablace (LA-ICPMS) využívá pro datování zirkonů a pro bodovou analýzu koncentrací stopových prvků. Ve spolupráci s GlÚ AV ČR provádí izotopovou analýzu Os. Získaná data využívá samostatně i ve spolupráci s dalšími experty pro řešení široké škály otázek geochemie vyvřelých a metamorfovaných hornin i pro mezioborová studia. Pracovníci se také zabývají rozvojem metodik zpracování a matematického modelování geochemických dat.

Oddělení 235 - ultrastopová laboratoř

Ultrastopová laboratoř ČGS (v provozu od roku 2008) je přetlakový prostor s řízenou čistotou vzduchu (třída čistoty ISO 7) a regulovanou teplotou i vlhkostí ve kterém je prováděna příprava vzorků (separace zájmového prvku z matrice) nezbytná pro účely stanovení izotopických poměrů metodami hmotnostní spektrometrie (TIMS, ICP-MS).

Oddělení 236 - rentgenové difrakce

Oddělení se zabývá převážně aplikacemi práškové rentgenové difrakce. Laboratoř provádí kvalitativní, semi-kvantitativní a strukturní analýzu geologických i syntetických materiálů. Mezi hlavní výzkumné aktivity pracovníků laboratoře patří výzkum v oblasti ternárních systémů obsahující chalkogeny a studium syntetických analogů minerálů platinových kovů. Pracovníci oddělení se také zabývají mineralogickým studiem jílových minerálů a jejich interakcí v přírodním prostředí.

Oddělení 237 - biodiverzita a globální změny v geologické minulosti

V laboratoři se provádí řada speciálních metod sloužících k izolaci rozličných mikrofosílií (plankton, spóry, pyly, konodonti, skolekodonti, chitinozoa) ze sedimentů různého geologického stáří. Hlavním předmětem zájmu pracovníků jsou globální environmentální změny v geologické minulosti, jejich příčiny a vliv na mořské a terestrické ekosystémy. Kromě základního výzkumu (taxonomie, biostratigrafie) jsou aplikovány metody paleobiologické (analýza fosilních společenstev, analýza evoluční dynamiky), geochemické (δ18Oapatit, δ13Ckarbonát) a sedimentologické (mikrofaciální analýza, sekvenční stratigrafie). Výsledky z různých geovědních disciplín slouží jako „proxy“ pro vytvoření modelů průběhu environmentálních změn.