Mapy znázorňují geologickou stavbu určitého území i stavbu zemské kůry. Je na nich znázorněno rozšíření stratigrafických jednotek, průběh tektonických linií a další geologicky důležité skutečnosti. Podkladem pro jejich tvorbu byly tisíce vrtných prací, geofyzikálních měření, geochemických analýz a výsledky dálkového průzkumu země. Geologická mapa slouží nejen jako podklad pro sestavování dalších specializovaných map, ale poskytuje také množství údajů o území nutných pro plánování a rozvoj regionů. V měřítku 1 : 50 000 byla zmapována celá Česká republika.

Mapy přinášejí informace o typu, charakteru a geometrii hydrogeologického prostředí (kolektory, izolátory), přístupnosti podzemních vod, využitelnosti podzemních vod z hlediska kvantity, vhodnosti podzemních vod pro vodárenské účely z hlediska kvality a možnosti akumulace podzemních vod. Hlavní přínos map spočívá v poznatcích o podzemní vodě, významném a nenahraditelném přírodním zdroji. A dále pak v souvislosti podzemní vody jako hlavního transportního média různých látek včetně kontaminantů. Hydrogeologické mapy v r. 1998 pokryly v měřítku 1 : 50 000 celé území České republiky.

Mapy shrnují hlavní výsledky geofyzikálního průzkumu území ČR z konce let osmdesátých, případně ze začátku let devadesátých. Zobrazují výsledky základního gravimetrického, aeromagnetického, aeroradimetrického a gamaspektrometrického mapování. Hodnotí i jiné údaje, získané komplexem geofyzikálních metod. Z map geofyzikálních indikací a interpretací jsou odvozovány hlavní rysy geologické stavby. Z dnešního pohledu mají tyto mapy význam spíše historický. Více také v příspěvku p. Šalanského. Přehled vymapovaných částí ČR naleznete v listokladu níže.

Mapy zobrazují celkové regionální rozmístění ložisek nerostných surovin, zásob a ploch s ověřenými prognózními zdroji. Poskytují informace o surovinové využitelnosti oblasti v současnosti i budoucnosti, o přetváření krajiny v důsledku těžby nerostných surovin, zásob a ploch a zátěžích životního prostředí.

Mapy podávají informace o inženýrskogeologických poměrech především v sídelních regionálních aglomeracích a městských regionech. Jsou určeny pro oblastní, tak i pro územní plánování. Pomáhají při výběru místa pro využití území (např. výstavbu, ukládání odpadů apod.). Podávají informace o změnách, které mohou vyvolat plánované zásahy do životního prostředí, a naopak, jaký vliv budou mít přírodní poměry na inženýrská díla, a to jak v době jejich výstavby, tak i po dobu jejich provozu.

Mapy poskytují základní informace o rozložení prvků a chemických složek v horninovém substrátu. Zdrojem informací jsou archivní prameny, a publikované údaje doplněné o nové analýzy odběrů. Zdůrazněny jsou složky, které při uvolnění z hornin výrazně ovlivňují kyselost a zásaditost cirkulujících podzemních vod. Za nejreaktivnější jsou pokládány horniny obsahující karbonáty, účinné složky dlouhodobě brzdící účinky kyselého spadu na vodu, půdu a vegetaci. Obdobné účinky mají některé silikátové horniny s vysokým obsahem Na, K, Ca, Mg. Z hlediska vegetace mají negativní vliv na okolní prostředí horniny se sulfidy, uhelnou hmotou a ultrabazické horniny.

Mapy zobrazují půdní kryt určité oblasti. Vyjadřují jak typologickou příslušnost půdy (půdní typ, subtyp, hydromorfní vývoj, půdní varietu a formu), tak údaje o půdotvorném substrátu. ČGS dále nabízí digitální podklady půdní mapy 1 : 1 000 000 formou WMS.

Mapy vyjadřují půdní potenciál zemědělských a lesních půd. Informují o ekologických a ekonomických možnostech racionálního a efektivního využití půdního fondu České republiky. Poskytují také údaje o reliéfem ovlivněném využití zemědělského a lesního půdního fondu, o potenciální odolnosti proti účinkům kyselých srážek a spadů, chráněných územích, ochranných pásmech vodních zdrojů, půdách trvale nebo periodicky zamokřených, zaplavovaných, plochách ohrožených vodní a větrnou erozí, půdách zasolených, vymezují i plochy lesů ochranných, lesů zvláštního určení a ohrožených exhalacemi.

Mapy informují o stavu acidifikace povrchových vod, znečištění toků těžkými kovy, znečištění suchou depozicí atd. V mapách je z hlediska čistoty vodních toků a nádrží analyzováno nejcitlivějšími metodami 22 prvků.

Mapy poskytují okamžitý přehled o rozložení a podstatě přítomných konfliktních jevů. Tyto mapy spolu s mapami významných krajinných jevů poskytnou informace k respektování požadavků ochrany životního prostředí při plánování.

Mapy významných krajinných jevů jsou syntézou vybraných ekologických informací, obsažených v ostatních mapách souboru, doplněných o speciální údaje o vlivech lidské činnosti a zhodnocení stavu rostlinné složky krajinného prostředí (CHOPAV, LandCover, MZCHÚ,…).

Mapy antropogenních zátěží (skládek) a geodynamických jevů. Účelem těchto sestavovaných map je poskytnout základní informace o celoplošném rozšíření starých antropogenních zátěží včetně geodynamických jevů a upozornit tak na jejich možné dlouhodobé negativní působení na životní prostředí i přes případnou sanaci a rekultivaci.

Mapy zobrazují všechny typy chráněných území,které byly k datu vydání konkrétní mapy vyhlášené. Aktuální mapy chráněných území jsou na mapovém serveru Ústředního seznamu ochrany přírody AOPK ČR .

Vysvětlivky k souboru geologických a ekologických účelových map 1: 50 000 byly vydány pouze k části mapových listů. Jedná se o brožury, které ke konkrétnímu mapovému listu poskytují podrobné informace nejen z geologie, ale i další odvozených disciplín jako je hydrogeologie, ložisková geologie apod. Instrukce K využití souboru geologických a ekologických účelových map přírodních zdrojů poskytují podrobné informace, co mapy obsahují a k jakému účelu byly vytvořeny, včetně výkladu termínů použitých v legendách jednotlivých map. Elektronická verze vysvětlivek a instrukcí k mapám je dostupná v Digitálním archivu (odkaz níže).