Geologická mapa 1 : 200 000 je syntézou podrobných prací, které čeští geologové uskutečnili v pacifické zóně Nikaraguy v letech 1997-2001. Geologická stavba pacifické zóny je výsledkem vulkanické aktivity od pliocénu po recent, přičemž šest vulkánů je stále činných. Doplňující geomorfologická mapa zobrazuje nejvýznamnější genetické formy reliéfu jako výsledek mladé exogenní a endogenní aktivity. Získaná data spolu s geologickými informacemi přispěla ke zhotovení výsledných map přírodních nebezpečí, jež byly předány nikaragujským vládním úřadům a odborným institucím. Za kartografické zpracování získala mapa 3. místo v prestižní mezinárodní soutěži Map Gallery v San Diegu v roce 2006.

Trans-Altajská Gobi je odlehlá pouštní oblast situovaná v jihozápadním cípu Mongolska podél hranice s Čínskou republikou. Velká část Trans-Altajské Gobi náleží chráněnému území „Velká rezervace Gobi“ založené v roce 1975. Tato oblast je unikátní nejen z hlediska faunistického a botanického, ale jedná se rovněž o území zjímavé z pohledu geologického. Dlouhodobá geologická spolupráce mezi Mongolskou republikou a bývalou Československou republikou začala v padesátých letech dvacátého století, ale na začátku devadesátých let byla v důsledku politických změn přerušena. Znovuobnovena byla v roce 1997 v rámci projektů Mezinárodní rozvojové spolupráce České republiky. Jedním z prvních projektů této nové éry spolupráce byl projekt realizovaný společností GEOMIN Jihlava v letech 1999 – 2003 za účasti pracovníků České geologické služby. Projekt byl zaměřen na geologické mapování a geochemický průzkum Trans-Altajské Gobi v měřítku 1 : 200 000. Mapa Trans-Altajské Gobi v měřítku 1 : 500 000 je jedním z výsledků tohoto projektu. Mapa vydaná v roce 2008.

Geochemicko-environmentální atlas přináší výsledky několikaletého zkoumání antropogenně silně kontaminované oblasti Zambie. Provincie Copperbelt je jedna z devíti provincií v Zambii, kde se nachází významná ložiska měděných rud. Při komplexním výzkumu byly sledovány obsahy vybraných těžkých kovů a síry v řečištních sedimentech,povrchových vodách, ve dvou půdních horizontech a ve vybraných zemědělských plodinách – manioku, batátovníku a kukuřici v oblasti silně postižené těžbou a zpracováním měděných a kobaltových rud. Účelové mapy umožňují stanovit rozsah postižení životního prostředí těžbou rud a mohou sloužit jako podklad pro územní plánování a stanovení priorit sanačních a rekultivačních prací. Zjištěné údaje názorně dokumentuje třicet barevných map, z nichž zejména mapy věnované poměru kontaminace v povrchové a hlubší vrstvě půdy a koeficientu průmyslového znečištění mají velkou vypovídací hodnotu.