| |
 |
Digitální metalogenetická mapa na tomto CD je vektorovou kopií české části Metalogenetické mapy ČSSR. Základní údaje o historii vzniku originální metalogenetické mapy naleznete v následujícím textu. Mapu včetně vysvětlujícího textu, obsaženého ve "Vysvětlivkách k metalogenetické mapě Československa" můžete získat v prodejně Českého geologického ústavu na Klárově.
METALOGENETICKÁ MAPA ČSSR 1 : 500 000
Redakce: J. Ilavský, V. Sattran Metalogenetická mapa Československa 1 : 500 000 znázorňuje prostorové a časové rozmístění jednotlivých genetických typů rudních surovin a některých vybraných nerudních surovin (fluorit, baryt, sádrovec, grafit, magnezit, mastek, azbest, kamenná sůl aj.) na geologicko-tektonickém podkladě. Podle metalogenetického a tektonického rozdělení se na území ČSSR vyskytují mineralizace dvou velkých metalogenetických provincií: variské (hercynské) provincie Českého masívu a alpínské provincie karpatské. Obě provincie v sobě zahrnují také mineralizace starší, v Českém masívu i mladší (povariské). Metalogenetické provincie členíme dále na nižší metalogenetické jednotky. V karpatské soustavě se vyčleňují na území ČSSR metalogenetické regióny Západních Karpat, Východních Karpat a panonského bloku. Nižšími jednotkami jsou metalogenetické nebo strukturně metalogenetické zóny.V rámci jednotlivých metalogenetických zón lze vymezit řadu metalogenetických rajónů (označovaných též jako distrikty nebo obvody). Některé důležitější rajóny, které byly již vyčleněny v nepublikované metalogenetické mapě ČSSR 1 : 200 000, jsou označeny konturami s udáním stáří a předpokládaného vztahu k určitému typu geologického prostředí (sedimentace, magnetismus). Ze schématu byly vypuštěny rajóny uranové mineralizace. Ještě nižšími jednotkami metalogenetické rajonizace jsou rudní pruhy (ložiskové zóny nebo žilné tahy), rudní pole, rudní ložiska a rudní tělesa jako základní prostorové jednotky. V metalogenetické mapě jsou vyznačena rudní ložiska (výskyty a indicie) jednotlivými symboly. Použité rozdělení je schematické a vyjadřuje určitý kompromis mezi současně publikovanými metalogenetickými rajonizacemi Českého masívu. Grafický způsob vyjádření a volba základních informací o genezi, tvaru, složení a stáří ložisek jsou vysvětleny v legendě mapy. Časová schémata metalogenetických procesů doplňují názorně obraz posloupnosti mineralizace v Českém masívu a Západních Karpatech. Některá zařazení jsou pouze subjektivní interpretací autorů na základě publikovaných dat. Regenerace nebo komplikovaný časový vývoj ložiskových typů je částečně zobrazen značkou pro předpokládaný časový rozsah zrudnění. Určení stáří vzniku u řady ložisek a indicií a jejich příslušnosti k rudním asociacím bylo provedeno na základě analogie a není doloženo přímými pozorováními. Rudní asociace definujeme jako určité nerostné parageneze vzniklé za časově a geneticky obdobných podmínek. Některé mají dosud předběžný pracovní charakter. Důležitým momentem pro pochopení paragenezí a struktur i textur rudních ložisek je znázornění jejich metamorfózy. Kategorizace velikosti rudních ložisek a indicií není založena jen na současných ekonomických představách, nýbrž zahrnuje i historický význam jednotlivých ložisek vzhledem k rozvoji hornictví a vývoji těžby v ČSSR. V metalogenetické mapě jsou uvedené lokality rozděleny číselně na lokality Českého masívu a karpatské soustavy. Část Západních Karpat zahrnuje ložiska, která leží v útvarech předkarpatského miocénu ve v. části Moravy a na Slovensku. (Číslování jednotlivých ložisek a výskytů v mapě odpovídá sestavenému registru, který zůstává prozatím v rukopise.) |