:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Velkoploš.a velkoobj. těžba NS s neřešitel. střety


NázevHodnocení závažných a obtížně řešitelných vlivů těžby nerostných surovin na dílčí složky životního prostředí
PopisStanovením významnosti negativního vlivu podle plošného rozsahu těžby, tzv. faktory hodnocení zásahů do území (krajiny)- Plošný rozsah dobývacího prostoru ? zábor či omezení funkčního využití území, dlouhodobé zábory pozemků doprovázené změnou jejich funkce Vymezení nerostných zdrojů, které svým využíváním způsobují podle platných zákonů a rozhodnutí obtížně řešitelné až neřešitelné střety zájmů, které jsou důvodem převodu zásob do zásob vázaných, či přepočtu zásob a odpisu zásob převodem do zásob nebilančních, či vynětím z evidence. Vyhodnocení území s vyšší koncentrací těžeb (využívaných ložisek nerostných surovin) ve vazbě na existující limity různorodého charakteru opírající se o zákonné složky ŽP, stávající infrastrukturu apod. Těžební území zaujímá v krajině výrazný až velmi výrazný vliv pokud celková plocha těžebny se pohybuje od 100 ha, v některých případech až nad 600 ha (např. hnědouhelná ložiska). Těžbou dotčené území (těžební plochy dle POPD s provedeným dobýváním či skrývkou), je ovlivněné nejen těžbou, ale i a úpravárenskými technologiemi (úprava v těžkých suspenzích, flotací, chemická úprava, odkaliště s nebezpečným chemizmem odpadních látek), dále (odvaly, odkaliště, skládky nezpracované suroviny) a zpracováním nerostů (např. drcením, mletím, sítováním, aj.) a tím zaujímá velmi vysokou rizikovou oblast s vysokým stupněm ohrožení. Podle způsobu dobývání a hloubkového dosahu těžby zaujímají velmi vysoké riziko velkoplošné povrchové těžebny nad 600 ha a hlubinně poddolovaná těžební území založené mělce pod povrchem (cca do 100 m pod povrchem ). Podle intenzity a množství roční produkce surovin je velmi významná těžební zátěž až vysoce významná ?neúnosná těžební zátěž s roční těžbou a dopravním zatížením od 100 - 300 tis. m3,v některých případech s roční těžbou a dopravním zatížením nad 300 tis. m3. Podle lokalizace, resp. umístění těžebního záměru ve vztahu ke stávajícímu urbanismu, resp. zástavbám je velmi nepříznivá vzdálenost do 1 km od obce a města a obtížně řešitelná od 1-2 km od obce a města. V případě problematiky střetů zájmů s dílčími složkami životního prostředí spjatých s výraznou změnou charakteru krajiny, bioty, resp. změnou vzájemného vztahu jednotlivých složek horninového prostředí - destrukce a degradace krajiny, půdy, neživých i živých složek ekologických systémů zaujímá těžební činnost kategorii obtížně řešitelnou ? až neřešitelnou pokud se těžební činnost nachází v I. a II. zóně CHKO, v maloplošném zvláště chráněném území přírody (NPR, NPP, PR, PP), v nadregionálním biocentru ÚSES, v ochranném pásmu zdrojů podzemních vod I. stupně, pokud tato ochrana vod nevznikla v důsledku dobývání, v I. bonitní třídě půdy a lesích zvláštního určení. V ostatních případech se jedná o kategorii podmíněně řešitelnou za splnění vybraných technicko-environmentálních podmínek.

Geneze geohazardu

Příčinyseismicita; těžba; zvětrávání; výsypky; objemová nestabilita, ztekucení; svahové pohyby

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; zemědělskou činnost; těžbu nerostných surovin; zřizování staveb a zařízení ; hospodářské využití lesa
Ohrožujepodzemní voda; život obyvatel; fauna; flora; stavby; zemědělské kultury/úroda; kulturní a historické památky; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; zemědělská půda (bonita); ovzduší; chráněné území ; krajinné prvky; pozemky; ložiska nerostných surovin; půda, horninové prostředí

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky

Právní rámec

Podpora v legislativěZákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění zákona č. 541/1991 Sb. a zákona č. 386/2005 Sb., Geologický zákon č. 62/1988 SB., ve znění pozdějších předpisů, Vyhláška MŽP č. 369/2004 Sb., o projektování geolog. pracech a zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

Rozšíření jevu

RozšířeníRegionalni(kraje, okresy)
Rizikové oblastiSeveročeská a Sokolovská pánev, Ostravská a Karvinská část černouhelné pánve, Chráněné krajinné oblasti ČR, Národní parky
Přesah do okolních státůPolsko
Výskyt v modelových územích projektuÚstecko
Nejbližší lokality modelovému územíČeské Středohoří,

Časový charakter

Frekvence výskytůstálé
Délka trvánínepřetržité

Monitoring jevu

Informační zdroje


Sestavil: Godany J., Rambousek P.
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability