Geologicko - geochemické aspekty ochrany povrchový
| Název | geologicko - geochemické aspekty ochrany povrchových vod, včetně vod vodních nádrží (dopad eroze půd a zemin na zanášení nádrží, přínos živin do toku a problematika eutrofizace, výměnné reakce voda - dnové sedimenty) |
| Popis | Zvláštním druhem této kategorie geohazardu jsou antropogenně zvýšené obsahy N a zejména P v sedimentech našich potoků, řek, rybníků a přehradních nádrží, které přímo souvisejí s negativními jevy neúměrného zvýšení obsahu živin (eutrofizaceú doprovázené za určitých podmínek přemnožením řas a sinic v letních měsících a tvorbou toxinů. |
| Laický popis | S nástupem masové aplikace průmyslových hnojiv se při vodní erozi dostávají do pohybu v pevné, kapalné (rozpuštěné) formě i v suspenzích složky bohaté na rozhodující biogenní elementy. Mezi nimi hrají významnou úlohu dusík a zejména fosfor. Jsou splavovány podél dílčích povodích do nádrží, stávají se součástí usazenin a zvyšují neúměrně obsahy živin i ve vodním sloupci. Tento proces obohacování živinami je podporován vodami bohatými na fosfor z našich domácností (aplikace pracích prášků, nedokonalá činnost ČOV). Při vyšších teplotách dochází z přemíry živin ve vodách (eutrofizace) k neuměrnému rozvoji řas a posléze i sinic. Nyní je třeba na mnoha místech sedimenty s obsahem škodlivin odstranit, většinou odtěžením a uložením na dočasná nebo trvalá depozita. Odstraňování sedimentů je nezbytné pro zachování původního určení rybníků a přehrad (zadržování srážkových vod, chovné rybníky, rekreační využití atd.), naráží však na značné právní překážky. |
| Nebezpečí | Vysoké koncentrace P v sedimentech a následně i ve vodách vedou k přemnožení řas a zejména sinic produkujících toxiny. |
| Problémy | Onemocnění alergiků citlivých na toxiny produkované sinicemi. |
| Co NEdělat | Koupání ve vodách s přemnoženými sinicemi. |
Geneze geohazardu | |
| Příčiny | zvětrávání; vodní eroze; sedimentace; teplota klimatu; zemědělská činnost; přívalové povodně; staré ekologické zátěže |
| Antropogenní pozn. | Původ neúměrných obsahů N a zejména P a jevy eutrofizace souvisejí hlavně s dlouhodou aplikací průmyslových hnojiv na pole, která jsou v rámci daných povodí vystavena vodní erozi (smyvům). Vyplývají však také z nedostatečného počtu a nedokonalé funkčností stávajích ČOV, které snižují obsah P ve vypouštěných odpadních vodách ze zemědělských výrob a z domácností (prací prášky)jen symbolicky. |
| Souvisejicí procesy | Vysoké obsahy živin v sedimentu-výměnné reakce s vodním prostředím-zvýšené koncentrace živin ve vodě-zvýšená teplota-rozvoj řas a posléze i sinic-zdravotní rizika-zákazy koupání. |
Společenský vliv | |
| Omezuje | vodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; zřizování staveb a zařízení |
| Poznámka | Eutrofizace závislá na koncentraci P v nádržních sedimentech ovlivňuje možnosti rekreačního využití přehrad, rybníků a zčásti i řek v letních měsících, zvyšuje rovněž případné náklady na úpravu vody ze zdrojů určených pro zásobování obyvatelstva městských aglomerací. |
| Ohrožuje | podzemní voda; fauna; flora; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; zemědělská půda (bonita); zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; půda, horninové prostředí |
| Poznámka | Rozhodující je ohrožení kvality vody vlivem rozvoje sinic produkujících toxiny. |
Rizikovost jevu | |
| Jev je | Rizikovy za podminky |
| Podmínka | Eutrofizace se negativně projevuje pouze v letních měsících. |
Právní rámec | |
| Podpora v legislativě | Řečišťní, rybniční a nádržní sedimenty patří podle platné legislativy mezi NO a správně by měly být po vytěžení ukládány pouze na skládky NO. Tento absurdní legislativní rámec vedl od 90. let minulého století k pozastavení odbahňování rybníků a jejich postupnému zarůstání z finančních důvodů a také z důvodů omezené kapacity a obtížné dosažitelnosti skládek NO. Ani v současnosti (do konce roku 2005) nebyla sjednána dostatečná náprava. |
Rozšíření jevu | |
| Rozšíření | Celorepublikove |
| Rizikové oblasti | Vzhledem k předpokládané i prokázané četnosti eutrofizovaných lokalit nelze stručně specifikovat. |
Časový charakter | |
| Frekvence výskytů | Pro sedimenty se zvýšeným obsahem P, které jsou zdrojem eutrofizace, nastává riziko v jarních až podzimních měsících (květen - říjen), obvykle v závislosti na konkrétních průměrných teplotách. V rámci ČR existuje tedy generelně i záporná závislost rozsahu eutrofizace na nadmořské výšce. |
| Délka trvání | Pro nádrže postižené eutrofizací je však zřejmé, že se obecně postupně v průměru prodlužuje perioda s masívním rozvojem řas a sinic. |
| Poznámka | Eutrofizace postihuje stále větší počet našich nádrží a stává se postupně celospolečenským problémem. |
Monitoring jevu | |
| Jev monitoruje / monitoroval | Správci jednotlivých povodí, VÚV TGM, ČGS, KHS, Krajské inspekce ŽP atd. |
| Metody monitoringu | Chemické analýzy vod a sedimentů |
| Historicky významné výskyty | Nemá význam určovat. |
Informační zdroje | |
| Získávání informací | VÚV TGM, ČGS, Povodí rozhodujících toků (Ohře, Vltava, Labe, Morava, Odra), KHS atd. |
| Detailní informace | Zprávy ve sdělovacích prostředcích, KHS, informace z Povodí. |
Skládky | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Obor zdroje | Ostatní |
Geochemie povrchových vod ČR | |
| Použitelnost | základní data |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | ČGS |
| Obor zdroje | Geochemie; Hydrogeologie |
Vodohospodářské mapy, 1:50 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:50000 |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Záplavová území 1:5 000 a 1:10 000 | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Měřítko | 1:5000 |
| Vlastník zdroje | MŽP ČR (Povodí) |
| Forma zpracování | vektor |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
ZABAVOD (vodohospodářské mapy, vektorové, linie toků, nádrže, kilometráž řek, rozvodnice atd.) | |
| Použitelnost | základní podklad |
| Vlastník zdroje | VÚV |
| Obor zdroje | Hydrogeologie |
Geochemické zátěže plošného rozsahu v půdách | |
| Použitelnost | podlad pro záplavová území a případnou kontaminaci povrchových vod |
| Vlastník zdroje | ČGS ? |
| Použitelnost zdroje | antropogenní Pb, Hg, Ni, Cr a Cd. |
| Obor zdroje | Pedologie; Geochemie |
Haldy | |
| Použitelnost | základní data |
| Vlastník zdroje | Geofond |
| Obor zdroje | Inženýrská geologie |
Sestavil: Majer, Müller