:: GeoHAZARDY ::
Katalog geologických rizik

Geologicko - geochemické aspekty ochrany povrchový


Názevgeologicko - geochemické aspekty ochrany povrchových vod, včetně vod vodních nádrží (dopad eroze půd a zemin na zanášení nádrží, přínos živin do toku a problematika eutrofizace, výměnné reakce voda - dnové sedimenty)
PopisZvláštním druhem této kategorie geohazardu jsou antropogenně zvýšené obsahy N a zejména P v sedimentech našich potoků, řek, rybníků a přehradních nádrží, které přímo souvisejí s negativními jevy neúměrného zvýšení obsahu živin (eutrofizaceú doprovázené za určitých podmínek přemnožením řas a sinic v letních měsících a tvorbou toxinů.
Laický popisS nástupem masové aplikace průmyslových hnojiv se při vodní erozi dostávají do pohybu v pevné, kapalné (rozpuštěné) formě i v suspenzích složky bohaté na rozhodující biogenní elementy. Mezi nimi hrají významnou úlohu dusík a zejména fosfor. Jsou splavovány podél dílčích povodích do nádrží, stávají se součástí usazenin a zvyšují neúměrně obsahy živin i ve vodním sloupci. Tento proces obohacování živinami je podporován vodami bohatými na fosfor z našich domácností (aplikace pracích prášků, nedokonalá činnost ČOV). Při vyšších teplotách dochází z přemíry živin ve vodách (eutrofizace) k neuměrnému rozvoji řas a posléze i sinic. Nyní je třeba na mnoha místech sedimenty s obsahem škodlivin odstranit, většinou odtěžením a uložením na dočasná nebo trvalá depozita. Odstraňování sedimentů je nezbytné pro zachování původního určení rybníků a přehrad (zadržování srážkových vod, chovné rybníky, rekreační využití atd.), naráží však na značné právní překážky.
NebezpečíVysoké koncentrace P v sedimentech a následně i ve vodách vedou k přemnožení řas a zejména sinic produkujících toxiny.
ProblémyOnemocnění alergiků citlivých na toxiny produkované sinicemi.
Co NEdělatKoupání ve vodách s přemnoženými sinicemi.

Geneze geohazardu

Příčinyzvětrávání; vodní eroze; sedimentace; teplota klimatu; zemědělská činnost; přívalové povodně; staré ekologické zátěže
Antropogenní pozn.Původ neúměrných obsahů N a zejména P a jevy eutrofizace souvisejí hlavně s dlouhodou aplikací průmyslových hnojiv na pole, která jsou v rámci daných povodí vystavena vodní erozi (smyvům). Vyplývají však také z nedostatečného počtu a nedokonalé funkčností stávajích ČOV, které snižují obsah P ve vypouštěných odpadních vodách ze zemědělských výrob a z domácností (prací prášky)jen symbolicky.
Souvisejicí procesyVysoké obsahy živin v sedimentu-výměnné reakce s vodním prostředím-zvýšené koncentrace živin ve vodě-zvýšená teplota-rozvoj řas a posléze i sinic-zdravotní rizika-zákazy koupání.

Společenský vliv

Omezujevodní zdroje; územní plán; ochranu přírody; zřizování staveb a zařízení
PoznámkaEutrofizace závislá na koncentraci P v nádržních sedimentech ovlivňuje možnosti rekreačního využití přehrad, rybníků a zčásti i řek v letních měsících, zvyšuje rovněž případné náklady na úpravu vody ze zdrojů určených pro zásobování obyvatelstva městských aglomerací.
Ohrožujepodzemní voda; fauna; flora; povrchová voda; ekosystém/biodiverzita; zemědělská půda (bonita); zdraví obyvatel; technologie a infrastruktura; půda, horninové prostředí
PoznámkaRozhodující je ohrožení kvality vody vlivem rozvoje sinic produkujících toxiny.

Rizikovost jevu

Jev jeRizikovy za podminky
PodmínkaEutrofizace se negativně projevuje pouze v letních měsících.

Právní rámec

Podpora v legislativěŘečišťní, rybniční a nádržní sedimenty patří podle platné legislativy mezi NO a správně by měly být po vytěžení ukládány pouze na skládky NO. Tento absurdní legislativní rámec vedl od 90. let minulého století k pozastavení odbahňování rybníků a jejich postupnému zarůstání z finančních důvodů a také z důvodů omezené kapacity a obtížné dosažitelnosti skládek NO. Ani v současnosti (do konce roku 2005) nebyla sjednána dostatečná náprava.

Rozšíření jevu

RozšířeníCelorepublikove
Rizikové oblastiVzhledem k předpokládané i prokázané četnosti eutrofizovaných lokalit nelze stručně specifikovat.

Časový charakter

Frekvence výskytůPro sedimenty se zvýšeným obsahem P, které jsou zdrojem eutrofizace, nastává riziko v jarních až podzimních měsících (květen - říjen), obvykle v závislosti na konkrétních průměrných teplotách. V rámci ČR existuje tedy generelně i záporná závislost rozsahu eutrofizace na nadmořské výšce.
Délka trváníPro nádrže postižené eutrofizací je však zřejmé, že se obecně postupně v průměru prodlužuje perioda s masívním rozvojem řas a sinic.
PoznámkaEutrofizace postihuje stále větší počet našich nádrží a stává se postupně celospolečenským problémem.

Monitoring jevu

Jev monitoruje / monitorovalSprávci jednotlivých povodí, VÚV TGM, ČGS, KHS, Krajské inspekce ŽP atd.
Metody monitoringuChemické analýzy vod a sedimentů
Historicky významné výskytyNemá význam určovat.

Informační zdroje

Získávání informacíVÚV TGM, ČGS, Povodí rozhodujících toků (Ohře, Vltava, Labe, Morava, Odra), KHS atd.
Detailní informaceZprávy ve sdělovacích prostředcích, KHS, informace z Povodí.

Skládky

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeVÚV
Obor zdrojeOstatní

Geochemie povrchových vod ČR

Použitelnostzákladní data
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeČGS
Obor zdrojeGeochemie; Hydrogeologie

Vodohospodářské mapy, 1:50 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:50000
Vlastník zdrojeVÚV
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

Záplavová území 1:5 000 a 1:10 000

Použitelnostzákladní podklad
Měřítko1:5000
Vlastník zdrojeMŽP ČR (Povodí)
Forma zpracovánívektor
Obor zdrojeHydrogeologie

ZABAVOD (vodohospodářské mapy, vektorové, linie toků, nádrže, kilometráž řek, rozvodnice atd.)

Použitelnostzákladní podklad
Vlastník zdrojeVÚV
Obor zdrojeHydrogeologie

Geochemické zátěže plošného rozsahu v půdách

Použitelnostpodlad pro záplavová území a případnou kontaminaci povrchových vod
Vlastník zdrojeČGS ?
Použitelnost zdrojeantropogenní Pb, Hg, Ni, Cr a Cd.
Obor zdrojePedologie; Geochemie

Haldy

Použitelnostzákladní data
Vlastník zdrojeGeofond
Obor zdrojeInženýrská geologie

Sestavil: Majer, Müller
Geohazardy, prohlížecí aplikace, Pavel Bokr Portál geohazardů Svahové nestability